Byl jsem součástí vládních čistek, vrátit se nemohu, říká turecký politolog Gökhan Bacik

Profesor Gökhan Bacik uprchl s rodinou ze své vlasti poté, co v roce 2016 začaly v Turecku politické čistky. Hrozilo mu totiž vězení. Současná politická reprezentace ho obviňuje z účasti na spiknutí a terorismu. 

Brno - Jako odborník na Blízký východ profesor Bacik chápe spletitou politiku této oblasti. Tentokrát však nevypráví z pozice politologa, ale uprchlíka, kterého se změny v jeho vlasti přímo dotýkají. „Připadal jsem si jako Gregor Samsa ze známé povídky Proměna od Franze Kafky. Jednoho dne jsem se probudil, a zjistil jsem, že jsem se změnil. Buďto já, celé Turecko, nebo obojí,“ vzpomíná Gökhan Bacik.

Ohledně svého útěku ze země nechtěl zabíhat do podrobností, přiznal ale, že to byl komplikovaný proces. Jako velké štěstí popisuje odlet, který byl ten den pravděpodobně jedním z posledních. Dvacet minut poté totiž personál uzavřel letiště. Při odletu se vydávali za turisty, kteří se chystají na dovolenu. „Je samozřejmě důležité mít někoho, kdo vám v takové situaci pomůže, což jsme naštěstí měli,“ popisuje. „Nejobtížnější je ale situace, která nastane až poté, co se dostanete ze země,“ dodává. Velkým problémem, se kterým se rodina potýkala, byla například absence některých dokladů a vědomí, že člověk v danou chvíli nemá skoro nic. „Je velmi nepříjemné, když se ocitnete v situaci, kdy musíte dokazovat, že děvče, které cestuje s vámi, je opravdu vaše dcera. Máte čistý trestní rejstřík? To je špatně dokazatelné bez výpisu a dokladů v cizí zemi,“ poukazuje na obtíže profesor na útěku.

Svůj odchod ze země popisuje jako traumatizující ale nutný zážitek. „Když ve spěchu opouštíte domov, těžko se střízlivě přemýšlí o tom, co si brát s sebou. Časem si však uvědomíte, že většina z těch věcí byly nesmysly,“ říká. V takovéto neutěšené situaci však vidí i pozitiva. Díky vůli k přežití a zaopatření rodiny měl prý na útěku mnohem více energie než dříve. Když bydleli s rodinou v Bruselu, musel kvůli tomu chodit na dlouhé večerní procházky. Minimalistickému náhledu na svět ho zde naopak naučilo nuzné přežívání v jednopokojovém bytě s jednou postelí.

V současnosti je podle Bacika nemožné, aby se do Turecka vrátil. Jakožto jeden z mnoha odsouzených během vládních čistek by zcela jistě nemohl pracovat ve vládním ani v soukromém sektoru. S největší pravděpodobností by ale skončil ve vězení, hrozí mu tam šest let. „Hrozné je, že někteří lidé ani neví, proč jsou souzeni a nemají žádnou právní ochranu. Například můj tchán si odpykává trest dvou let.“ Část rodiny Gökhana Bacika dnes žije v evropských zemích a USA. Někteří ale zůstali v Turecku, což je jeden z dalších důvodů, proč mít strach. „Jak jsem již říkal, můj tchán je ve vězení. Ostatní jsou v tuto chvíli snad v bezpečí. Musíme se ale snažit, abychom svým jednáním příbuzné v Turecku neohrozili,“ říká.

Ondřej Mazoch