Učit se slovíčka za využití poznatků z psychologie učení umožňuje studentům Masarykovy univerzity v Brně e-learningová aplikace Dril. Podle vývojářů při pravidelném používání šetří čas i námahu.
Brno - Aplikaci Dril mohou studenti Masarykovy univerzity v Brně používat například při učení slovní zásoby cizích jazyků nebo pojmů ze svého oboru, které si mají dlouhodobě zapamatovat. Práci s aplikací vytvořenou vývojovým týmem Informačního systému Masarykovy univerzity si od jejího zpřístupnění koncem roku 2008 vyzkoušelo přes jedenáct tisíc uživatelů. Mohli tak drilovat slovíčka za využití poznatků z psychologie učení.
„Dril jsem používal při učení latiny. Je to užitečná pomůcka, která si pamatuje, se kterými slovíčky máte problém,“ řekl student historie Vojtěch Klíma. Dril totiž využívá počítač k tomu, aby každému uživateli u každého slovíčka počítal a vyhodnocoval, kdy si má které zopakovat. Uživatel si při učení a opakování zobrazuje kartičky s otázkami. Například při učení angličtiny může mít taková otázka podobu českého slova farmář. Poté se uživatel pokusí vybavit si odpověď a zobrazí si tu správnou, kterou porovná s tou, kterou si sám pomyslel. Nakonec ohodnotí náročnost otázky od jedné do šesti. Pokud zvolí možnost jedna nebo dva, kartička se mu zobrazí znovu za více dní. Pokud vybere z možností tři až šest, kartička se mu zobrazí ještě tentýž den a pak znovu v některém z následujících dní. Takto se docílí toho, že uživatel procvičuje především špatně zapamatovatelná slovíčka a to dříve, než je znovu zapomene.
Dril funguje na poznatcích z výzkumu v oblasti křivek zapomínání. Pravidelným opakováním tedy student šetří čas a námahu. Podle Luboše Luntera z vývojového týmu Informačního systému Masarykovy univerzity je předností Drilu například možnost obohatit kartičky zvukem nebo obrázkem. Uživatel má navíc možnost si kartičky upravit. „Každý má určitý sortiment slovíček, při jejichž učení nepostupuje tak rychle. Výrazně pomáhá si u takových slovíček dopsat příklad nebo přeformulovat tázací otázky,“ poradil L
unter.
Po spuštění drilové aplikace koncem roku 2008 se mohli studenti učit slovíčka ze tří učebnic angličtiny a jedné učebnice latiny pro mediky. Další učebnice přibývaly spontánně, například učebnice španělštiny, němčiny, francouzštiny, norštiny a malajštiny. Postupně z iniciativy studentů vznikaly i učebnice, které nejsou zaměřeny na slovní zásobu, například učebnice jazykovědných termínů. Takto vzniklo přes osm set třicet učebnic, z nichž přes sto šedesát autoři zpřístupnili ostatním. „Drilové učebnice vznikají často jako studentská svépomoc. Nebylo by špatné, kdyby nové učebnice, které na univerzitě vznikají a používají se při výuce, byly rovnou přizpůsobené i pro Dril,“ řekl Vojtěch Klíma.
Na samotném vývoji Drilu se podílel vícečlenný tým. „Inspirací pro Dril se stala podobná metoda, kterou do té doby používal Jan Kasprzak, člen vývojového týmu Informačního systému Masarykovy univerzity, který se jako koníček již třetím rokem velmi intenzivně učí japonsky,“ uvedl Lunter.
Prvním systémem na drilování jazykových i jiných znalostí bylo Supermemo polského autora Piotra Wozniaka, badatele a programátora v oblasti paměti a učení. Supermemo bylo postupně modernizováno, kromě něho existovaly i další systémy, které využívaly podobnou metodu, například Anki a Mnemosyne.
Eva Křivánková
