Brněnský student hrál turnaj o statisíce dolarů

Pavel Honka se od svých spolužáků, studentů energetiky na brněnském Vysokém učení technickém, trochu liší. Který z nich může říct, že hrál pokerový turnaj v Africe o půl druhého milionu dolarů?

Pro Pavla Honku je hraní pokeru potešení, i když si jím slušne privydelá.Foto: archiv Pavla Honky

Vysokoškoláků, kteří začínají s pokerem, stále přibývá. Jeden hraje s kamarády o pár korun pro zábavu, druhý si chce rovnou přivydělat na internetu. Dvaadvacetiletý Pavel Honka se zajímá o poker už tři roky. Tato hra je pro něj stále jen potěšením, i když mu již slušně vydělává. Jeho největším pokerovým zážitkem však byl turnaj v jihoafrickém Sun City, kvůli kterému proseděl celý červenec před monitorem. Klidně i čtrnáct hodin denně.

Do afrického turnaje jste se vloni v červenci dostal jako vítěz z pokerového serveru. Jakým způsobem jste se kvalifikoval?

Zvolil jsem cestu zahrání nejvíce bodů z rake hands (hra, při níž se hráč podívá na tři společné karty) na celém serveru. Výhodou byl fakt, že to byla poměrně neznámá pokerová stránka, tudíž jsem neměl velkou konkurenci. Hrál jsem co nejvíce internetových stolů s nejmenšími povinnými sázkami.

flopturnriverDealer

Když se na vše podíváte zpětně, stál vám ten obětovaný měsíc na kvalifikaci za to?

Určitě, turnaj byl zkušeností k nezaplacení. Pořadatelé nám přichystali skvělý program, seznámil jsem se s jinými hráči, hlavně ze Švédska a Španělska.

Kolik času jste v Africe strávil?

Sedm dnů. Čtyři dny jsme si mohli dělat, co jsme chtěli. S kamarádem, který mě přivedl k pokeru a jel jako můj doprovod, jsme prozkoumávali okolní kasina, aquapark nebo třeba lví farmu. Pokerový turnaj probíhal poslední tři dny.

To jste hráli tři dny v kuse?

Turnaj začal v pátek večer, v sobotu se hrálo od rána do večera a v neděli od rána do odpoledne.

Jak jste to zvládal?

Bohužel jsem vypadl hned první den, potom jsem se chodil na turnaj jen dívat.

Jak vypadala vaše turnajová hra?

Hrál jsem opatrně a po dvou hodinách turnaje jsem zdvojnásobil žetony díky dvojici králů proti páru šestek. Ale vypadl jsem tři minuty před koncem dokupování žetonů. Držel jsem eso a krále v barvě, do hry šli asi čtyři hráči, zvýšil jsem sázku a dorovnali mě jen dva. Na flop (první tři společné karty) přišly dvě desítky a eso.

Co jste si v tu chvíli říkal?

Že je to fajn, protože mě srovnal hráč, u kterého jsem věděl, že hraje silnější kombinace. Myslel jsem si, že má taky eso s něčím. Pokračoval jsem tedy v sázení a opravdu mě ten hráč, co hrál opatrně, dorovnal. Druhý karty složil.

Jaká přišla další karta?

Otočila se mi karta s náběhem na moji barvu. Měl jsem dva páry, náběh na barvu, ale věděl jsem, že druhý hráč může stále držet desítku. Ale přišlo mi to nepravděpodobné kvůli stylu jeho hry. 

Takže jste se dostal do pasti? 

Ano. Kdybych danou hru složil, zůstalo by mi strašně málo žetonů. Naopak kdybych vyhrál, dostal bych se v turnaji do vedoucích pozic. Rozhodl jsem se vsadit všechno a soupeř mě samozřejmě dorovnal. Ukázal mi desítku a kluka. Poslední karta už mi nepomohla, takže jsem z turnaje vypadl.

Byl jste při turnaji nervózní?

Před ním určitě. Radši jsem si dal pivo na uklidnění. Ptal jsem se i kamarádů ze Švédska, co mám s nervozitou dělat. Řekli mi, ať se uklidním, že o nic nejde, a dali mi pár rad. Prvních patnáct minut jsem opravdu nervózní byl, ale potom jsem se uklidnil.

Bylo hraní psychicky náročné?

Něco podobného jsem ještě nikdy nezažil. Musel jsem přemýšlet nad vším, sledovat každého hráče, jak se hýbe, co dělá, jak vsází. Po prvním hracím večeru jsem byl opravdu hodně vyčerpaný.

Co všechno jste se snažil u soupeřů vysledovat?

Díval jsem se na ostatní hráče, jak se tváří při pohledu na své karty a co s nimi dělali, případně jestli taková gesta opakovali. Dále co dělali se svým tělem, jakým způsobem říkali svoji sázku. Jak často hráli,

jestli jsou agresivní, nebo opatrní hráči. 

Když přijdou dobrému hráči karty, musí umět nasadit poker face. Trénoval jste ho někdy?

To opravdu ne. Ale kamarád ze Švédska mi poradil: „Pokud budeš nervózní, vezmi si s sebou sluneční brýle, ostatní ti neuvidí do očí. Jestli to nebude stačit, slož si ruce před pusu. Zakryješ tím mimiku těla i krk."

Použil jste tuto radu?

Vzal jsem si brýle, protože jsem měl z ostatních hráčů strach. Ale ukázalo se, že to nebyli úplní profesionálové, jako hrávají třeba v Las Vegas.

Když vám přijde dobrá karta nebo blafujete, zvýší se vám tep. Kdy jste měl na turnaji nejvyšší srdeční frekvenci?

Když přišli dva králové. Dvě hodiny předtím mi nic nechodilo. Dealer chtěl rozdávat flop a vypadl mu balíček karet. Všichni řešili, co se bude dít. Říkali, že můžeme karty vrátit. Přemýšlel jsem, co mám říct, protože jsem nechtěl prozradit své dobré karty. Nechal jsem to na ostatních a nakonec se zavolal hlavní porotce turnaje, který usoudil, že hra je rozehraná, dealer rozsypané karty zamíchá a rozdají se znovu. Takže mi srdce bušilo dvojnásob.

Jakou radu byste dal lidem, kteří chtějí začít s pokerem?

Aby nehráli vyloženě pro peníze. Čím víc vás poker baví, tím víc si o něm sháníte informací. Díváte se na videa, čtete články, knihy. Teprve potom se vám může všechno vrátit i s finančním prospěchem.

Andrej Slivka