Studentské krvebraní vzniklo v rámci Budějovického Majálesu, jako snaha motivovat mladé lidi k dárcovství krve. Kdo se odhodlal a poprvé si nechal pustit žilou v některém z jihočeských transfúzních center, mohl vyhrát poukaz na nákup oblečení. „Nechceme být jen festival, snažíme se propagovat myšlenku dobrovolnictví a zájmu o město, ve kterém žijeme,“ vysvětlil jeden z organizátorů Majálesu Ladislav Zibura. V loňském prvním ročníku se podařilo získat 274 nových dárců a organizátoři doufají, že letos bude akce minimálně stejně úspěšná.
České Budějovice - I pro českobudějovického studenta Tomáše Lesáka bylo Krvebraní prvním impulsem k dárcovství krve. „O Krvebraní jsem se dozvěděl vlastně úplnou náhodou. Můj kamarád pomáhal pro organizátory našeho Majálesu navrhovat plakát na tuhle akci a já jsem se nějak ocitl u toho.“ řekl Tomáš. České Budějovice tak získaly nového dárce krve. „Popravdě přiznávám, že jsem o dárcovství do té doby ani nepřemýšlel. Prvotní impuls bylo právě až Krvebraní, celá jeho atmosféra, která strhla i mé známé a přátele.“
„Pro nás jsou prvodárci nesmírně důležití, protože stárnutím dárcovské základny dochází k přirozenému úbytku, který je přibližně desetiprocentní. A tato akce výrazně zvýšila přírůstek prvodárců oproti předchozím letům, “ uvedl Petr Biedermann, primář trasfúzního oddělení českobudějovické nemocnice. Dobrovolníkem se může stát každý, komu už bylo osmnáct let a netrpí žádnou vážnější zdravotní komplikací. Po objednání se dostaví do trasfúzní stanice, vyplní krátký dotazník ohledně zdravotního stavu a pokud je všechno v pořádku, může jít ihned k odběru. Ten trvá přibližně 15 minut a až na malé bodnutí je bezbolestný. Dárcovství přináší i výhody – vzorky krve se testují a proto má každý, kdo si odběr nechá provést přehled o tom, zda je s jeho krevním obrazem vše v pořádku.
Tomáš se smíchem uvádí i jiné výhody. „Říct při prvním rande, že daruješ krev, nikdy není na škodu. Je to přece jenom takový akt hrdinství, ne? Jinak z mého okolí naštěstí nikdo transfúzi nepotřeboval a doufám, že ani nebude. Ale jestli se jednou něco stane mně, tak proč nemít někde schovanou trochu vlastní krve.“ Přestože letos už nemůže být zařazen do slosování o ceny, zúčastní se Tomáš i druhého ročníku Krvebraní. „Je to jednoduchá, rychlá a téměř bezbolestná záležitost, kterou můžu reálně zachránit něčí život. A ještě dostanu sušenku,“ shrnul s úsměvem důvody pro darování krve.
Linda Anna Stárková
