Napsal jsem včera blog o tom, že nám ve škole lhali. Ale měli jsme řadu vynikajících kantorů a na jednoho z nich bych chtěl vzpomenout. Byl to učitel, o kterém mohu psát jen velkými písmeny – tedy Pan Profesor.
Učil nás chemii a tělocvik. Na chemii byl ras, nikomu nic neodpustil, ale jako člověk byl vynikající. Na klopě saka nosil odznáček s rudou hvězdou. Nevím, proč byl ve straně, ale byl by první, komu bych důvěřoval, kdybych se nějak dostal do průšvihu.
Vzpomínám, jak jednou při chemii přišel malý klučina z vedlejší třídy. Poslal ho paní učitelka pro kousek křídy. Chlapec zaklepal a hlasitě pozdravil, jak se muselo: „Čest práci.“ Pan Profesor se usmál a hlasitě odvětil: “Až na věky.“ At se nikdo nediví, že jsme na něj nedali dopustit.
Ve škole jsme se museli přezouvat, čemuž jsme se snažili všelijak vyhnout. Vzpomínám, jak jsem přišel do školy v teniskách a chtěl prostě jít do třídy, jenže – dozor v šatně měl Pan Profesor. Co ted, věděl jsem, že má oči všude. Tedy jsem zul tenisky a hodil jsem je pod lavici. Pak jsem je zase vytáhl, obul a šel do třídy. Když jsem šel kolem Pana Profesora, jen se usmál a řekl: „Honzo, ty myslíš, žes mě oblaf´?“ Víc nic, ale od té doby jsem se poctivě přezouval.
Protože učil tělocvik, „přišili“ mu i předvojenskou výchovu. Byly to báječné hodiny, hráli jsme celý rok volejbal nebo košíkovou. Na konci roku Pan Profesor řekl: „Hoši, dělal jsem celý rok něco pro vás, ted zase uděláte vy něco pro mě. Za týden přijdou na kontrolu vojenští páni. Budou vám klást otázky a vy budete odpovídat. Oni vás neznají jmény, takže vyvolávat vás budu já. A uděláme to tak: Kdo zná odpověd, hlásí se pravou, kdo ji nezná, hlásí se levou.“ Samozřejmě jsme Pana Profesora nezklamali. Při každé otázce vylétly nahoru ruce celé třídy. Důstojníci byli nadšeni, takovou školu nezažili nikde jinde.
Byli i za komunismu rovní lidé. Pan Profesor často riskoval karieru, ale věřil mladým lidem a nikdo ho nezradil. Dal nám víc než jen chemické vzorce – důvěru v lidi, poctivost a naučil nás, že člověka nelze posuzovat jen podle toho, jaký odznak nosí na klopě.
