Zřejmě je to pro mnohé autory důležité téma, které se vynořilo společně s diskusí o zavedení korespondenčního hlasování.
Krajanské spolky v zahraničí tento způsob hlasování podporují právě proto, abychom my, Češi žijící v zahraničí, mohli jednodušeji hlasovat a nemuseli jezdit na příslušné konsuláty.
Osobně si myslím, že to není dobrá myšlenka. Není to ani slušné.
Jako Čech jsem hrdý na naši historii, mám rád naši zemi, naši literaturu, rád se dívám na české filmy. Mám radost, když se v Česku něco dobrého podaří. Při sportu téměř vždy fandím českým sportovcům. Snažím se i zachovat si dobrou češtinu a hrozně mě mrzí, jak ji spousta domácích Čechů przní – včetně novinářů.
Ale v republice nežiji a tudíž dobře neznám ani politické strany, ani kandidující osobnosti. Nemám čas studovat jejich programy a navíc na mě důsledek volby nedopadne. Bude-li zvolen Babiš nebo Fiala, mne se to nedotkne, budu dál žít úplně stejně. Proto si myslím, že bychom my, občané žijící trvale v zahraničí, hlasovat neměli vůbec. Jasně, že si přejeme, aby se v Česku žilo dobře a aby lidé byli spokojeni, ale to si musí rozhodnout ti, kdo tam skutečně žijí.
Proto bych se osobně přimlouval za zákon, který by dovoloval hlasovat pouze občanům žijícím trvale v České republice. Prostě: Trvale tam nežiješ, hlasovat nemůžeš. Ať už ty volby budou korespondenční nebo ne.
