Co takhle celibát?

Včera přinesla německá televize zprávu o iniciativě homosexuálů a lesbiček uvnitř římsko-katolické církve. Chtějí, aby jim církev přiznala právo na jejich odlišnou sexuální orientaci.

Nechápu dobře, kde je problém. Každý katolický kněz se přece zavazuje žít v celibátu, tedy v celoživotním odříkání. Kněží se nežení a předpokládá se, že své sexuální touhy budou držet na uzdě a nebudou je vyžívat. Určitě je to velmi těžké a já, ač mám proti této církvi veliké výhrady, si těch, kteří to skutečně dokáží, velice vážím.

Pokud tedy by tedy někoho z nich přitahovali muži, ale on by svou žádost ovládal – stejně jako to mají činit i kněží, kteří mají heterosexuální orientaci – pak by nikdo ani nevěděl, že tento kněz je homosexuální. Prostě by to nedával najevo. Žil by stejně, jako ostatní kněží.

Stejně tak jeptišky slibují sexuální zdrženlivost. Může být, že ji přitahuje nějaký muž, ale bojuje s tím a svoji touhu potlačuje. Stejně tak by lesbická jeptiška měla potlačovat svou touhu po lásce jiné ženy. Nikdo by tudíž ani v tomto případě vůbec nevěděl, že je jiná než ostatní jeptišky. Nedávala by to najevo. Žila by stejně jako ty druhé.

Proč tedy bojují za svá práva? Působí to na mě tak, že chtějí více než mají ostatní. Kněz s normální orientací na ženy by se měl i nadále ovládat a své pudy a touhy potlačovat, ale kněz homosexuál by měl mít právo své pudy vyžívat. Celibát by pro něj naplatil. Stejně tak ženy – jeptiška toužící po lásce muže by svou touhu projevit nesměla, ale jeptišce s orientací lesbickou by se mělo umožnit, aby svou lásku mohla realisovat.

Je to jako v ostatních oblastech. Menšina chce víc než má většina.

Podle platných zákonů mají tito lidé právo být takoví, jací jsou. To jim nikdo neupírá a nikdo je nepovažuje za méně hodnotné lidi. Ale pokud se rozhodnou pro službu v římsko-katolické církvi, měli by přijmout pravidla a řády této církve a nebouřit se proti nim. Platí-li pro kněze celibát, musí platit bez ohledu na sexuální orientaci, jinak to nemá žádný smysl.

Tím nechci ani zdaleka říci, že pokládám celibát za dobrý. Je to podle mě veliká chyba a tato církev by se s tím měla co nejdříve rozloučit. Ale zatím je to tak a pokud někdo v té církvi chce být a dokonce sloužit, má přijmout, že platí určitá pravidla.