Celibát - vůle papeže nebo vůle Boží?

Není to tak dlouho, co na světlo vyšla šokující odhalení, že v různých katolických zařízeních docházelo ke zneužívání dětí. Až mě při té představě mrazí - je to něco strašlivého a všichni provinilci by měli přijít před soud a být co nejpřísněji potrestáni. A ono toho bude víc – byla odkryta jen špička ledovce.

Přitom jsem si zcela jist, že mladí muži, kteří se hlásí do duchovní služby, tam nejdou s cílem, že se budou zrůdně pohlavně vyžívat. Jsem přesvědčen, že chtějí sloužit Bohu, a že mají krásné ideály - ale i oni mají normální orgány a normální touhy. Třeba jednou přijde mladá paní nebo dívka, která pláče a hledá pomoc a radu. V každém muži je pud ochranovat a pomáhat, který automaticky sbližuje – a kněz náhle stojí ve velikém pokušení. Nebo to pokušení přijde jinak. Kdyby měl vlastní manželku, bylo by pro něj mnohem snazší obstát. Jenže to mu církev zakazuje.

Jak jsem se dočetl, nedávno se na konferenci o kněžském úřadu ve Vatikánu mluvilo o tom, zda by nebylo dobré zrušit celibát. Papež to zásadně odmítl s tím, že celibát je Boží dar církvi, od kterého nelze ustoupit.

Nu, Bible se na to dívá úplně jinak. Ukazuje totiž, že právě naopak manželství je nádherný Boží dar pro lidi – mimochodem Bible obsahuje celou řadu textů, které popisují manželskou lásku včetně sexu jako něco krásného a říkají, že manželé se mají skutečně těšit jeden z druhého. Celibát tedy od Boha nepochází.

Už ve druhé kapitole Bible říká Bůh, že pro člověka není dobré, aby byl sám. Bůh přitom Adamovi neřekl, že ten největší dar pro něj je bezženství (celibát), ale dal mu ženu z masa a krve – a přečtěte si, jak Adam jásal, když ji uviděl.

Největší teolog Nového Zákona, apoštol Pavel, ač sám nebyl ženat, píše do Korintu, « aby každý muž měl svou manželku a každá žena svého manžela » – aby se vyvarovali smilstva. (1. Korintským 7,2)

Když tentýž Pavel dával rady, jací muži mají být staršími místních sborů (doslova biskupy, ale tehdy to bylo něco jiného), píše, že mají být ženatí a mít jednu manželku, tedy nemají být rozvedení, nebo mít více žen.

Když už papež chce být následníkem biblického Petra, měl by vědět, že Petr byl ženatý. Bible mluví o jeho tchyni a dokonce o tom, že Petr bral svou manželku i na své misijní cesty.

Bible naopak ukazuje, že zákaz manželství pochází od démonů (1. Timotheovi 4,1-2). To je velmi silné  slovo, které by katolická teologie měla vážně promyslet. Když povážíme zrůdnost toho, co se dálo, nelze toto slovo brát na lehkou váhu.

Tenhle blog nepíši proto, že bych se chtěl katolické církvi vysmívat či ji diskreditovat. Ale pokud chce být křestanskou církví, musí se řídit Božím slovem, tedy Biblí a mít odvahu opouštět lidské tradice, i kdyby byly staré a úctyhodné.