Lhaní o olympiádě není o moc horší než mlžení

Starostové malých měst a obcí vyčítají Praze, kterak přijdou o veliké peníze vlivem olympijského megalomanského podniku. Pan primátor Bém je hluboce uražen, tvrdí je to šikana malých vůči jednomu velkému a obratem dodává, že toto jako pražský primátor a místopředseda ODS nedopustí. Pominu ješitnost pana primátora, který ke konci článku vytasil těžké zbraně v podobě obdržených titulů moci, za které by se nemuseli stydět ani středověcí vládci a zkusím se na věc podívat vlastním pohledem. Naštěstí od pana primátora za nikoho nekopu, nemusím nic plnit a nic si dokazovat. A to jsem navíc pražák.

Peking 2008Reuters Ono je sice hezké, že Praha vydělává 25 procent českého hrubého domácího produktu a zpět obdrží pouze třetinu takto vydělaných investic, takže by se mohlo laicky zdát, že Praze je ubližováno, ale ono to možná bude i tím, že sem dojíždí 200 000 lidí za prací, zde vytvoří hodnoty a vracejí se do svých malých vesniček bez kanalizace. Nehledě nato, že v Horní Dolní by se nějaký mezinárodní summit asi nekonal. Jsme malá země a máme jen jedno veliké město.
Já nemám k dispozici údaje ze kterých bych mohl vypočítat jestli se olympiáda vrátí, nebo zda budeme dluhy splácet ještě několik let potom. Ani nemám křišťálovou kouli. Jedno ale vím. V Evropě, při pořádání většiny olympiád v poslední době, jejich velkou část hradil stát. V USA je tento příspěvek státu zanedbatelný. To, co Praze dovolí organizovat olympijské hry, rozhodně nebudou hlasy několika starostů bezvýznamných vesniček, ale bezvadně šlapající ekonomika a naše daně. Pražáků i venkovanů. Pan primátor se neustále bije v prsa a vykřikuje – Praha nesmí a ani nemůže prodělat. Je mi líto, ale Praze to může být putna, je totiž imaginárním pojmem, který jako u státu berou někteří lidé do pusy, aby obhájily své zájmy. Co ale dostanu já, obyvatel tohoto města. Tak za prvé je tu do roku 2020 totálně rozkopaná infrastruktura, takže se kam potřebuji dostanu ještě později. Za druhé, stavební boom navíc podpořený právě olympiádou dramaticky zvyšuje už tak naprosto šílené ceny bytů a pozemků. Což mě nutí popřemýšlet jestli nepůjdu bydlet raději do nějakého menšího, ale pohodovějšího města. Za třetí Praha není nafukovací. I daleko menší akcičku typu ME ve fotbale pořádají dvě země. Kdepak Češi, my máme megalomanství v krvi a hlavně se z nikým nedělit. Za čtvrtý není rozhodně jasné jestli ekonomika v roce 2020 pošlape jako teď. Panu primátorovi to asi může být jedno, už primátorem nebude a může se z vrcholku nějaké hory smát tomu chudákovi co v roce 2020 bude v úřadě a mít tem jarmark na starost. Možná by jsme měli raději počkat až se stabilizuje rozpočet a zavede euro. Olympiáda už dávno není jen sportovní klání. V současné době to je především jen a jen byznys, až potom se jedná o sport a proto by jsme měli tyto hurá akce raději přenechat adekvátním gigantům – Rusku, USA, Kanadě, Austrálii a západní Evropě. Za páté se mě zdá, že magistrát pojal olympiádu jako nějakou pětiletku. Prostě do roku 2020 musíme mít všechno vybudované. Železniční koridory, čističky, obchvaty měst (hlavně v Praze), dálnice. To abychom si plivli do dlaní už teď a hurá k lopatám, abychom to do roku 2020 všechno pěkně stihli.
Je nepochybně pravda, že starostové malých měst nemají pravdu s tím, že je Praha a její olympiáda ochuzuje. Ono by se z toho koláče na ně určitě taky dostalo. To se nebojím, že by se nějaká dotace nebo malý grantík v tom obřím pytli s miliardami nenašel. Na druhé straně postoj magistrátu a pana primátora o tom, že jedině oni mají pravdu a linie olympiády je vytyčena neochvějně ve jménu industrializace a sportu mi zavání starými závazky. Všichni kdo jdou proti pak zemi škodí.