Kočičky už mlíčko asi nedostanou

Máslo a mléčné výrobky nám v poslední době vesele zdražují a to tempem, při kterém mnohým z nás hořkne namazaný chleba s máslem v ústech. Manažeři mlékarenských společností se netají tím, že nám jako vánoční dárek naservírujou máslo za padesát babek a mléko bude svou cenou za litr atakovat cenu benzinu. No nic, babička vždycky dávala přednost pravému máslu, protože kunerolu, jak se říkalo za války jeho náhražce z rostliných tuků, měla plný zuby. Dnes však nastává doba, kdy se i já budu muset ten její kunerol naučit hryzat. 

Na to, že rostou ceny průmyslových surovin a ropy, v důsledku toho, že hospodářsky expandují země jako Čína nebo Indie, jsme si tak trochu už zvykly, ale že poletí nahoru cena mléka a ještě takovým tempem, nad tím zůstává rozum stát. Bohužel, provázanost ekonomik a blízkost hospodářského giganta Německa působí na naši zemi jak další dítě přiložené k prsu. Dost se na tom podepisuje i politika EU, dosti napodobující bývalé RVHP. Její kvóty na množství dojnic jednoduše řečeno nedovolují dotovat a tudíž i chovat větší množství skotu pro mléčnou produkci. Pak už stačí jen malý výpadek a ceny letí vzhůru. Ještě víc mě pobavila poptávka po mléčných výrobcích v Číně. Tam prý tyty potraviny nebyly součástí historického jídelníčku a Číňané měli veliké střevní problémy než si na nové potraviny zvykly. Dnes už jsou, zdá se, na lactobacily adaptovaný a vesele odebírají nemalou část světové produkce. Poděkujme tedy firmám, produkující jogurty a sýry, že je to naučily jíst a vyndejme na podporu nemléčné části světa o dvacet korun více.

Konečnou cenu pro konzumenta zatím upravují mezinárodní řetězce. Je tu však rozdíl mezi pravým značkovým máslem a tím neznačkovým z logem řetězce. Většinou tam chybí větší část tuku, což možná činí máslo zdravější nicméně na hranici poživatelnosti. G. Orwell jednou napsal, že lidé byli dříve chudí a žili ve špíně, ale zlato bylo skutečně zlato, voda byla čistá a maso poživatelné a výborné. Budu si tedy muset počkat až nesmyslné kvóty EU padnou a čeští zemědělci budou moc vyrobit tolik mléka, že ho vlastním lidem prodají za rozumnou cenu a ještě jim zbude na vývoz. V Německu ať stojí kostka másla třeba 100 kč, to mě nijak zvlášť nevadí, ale jakožto základní potravina by měla být v Čechách cenově dostupná pro všechny obyvatele. Mléko není kaviár.

Mlíčko je holt drahý a u tety na vesnici už žádný bělostně plnotučný ode mě kočky nedostanou. Ať si nachytají myši jako ty divoký a já se budu muset poohlédnout také po něčem jiném, dřív než mi to politika EU a spotřeba světa zdraží nad neúnosnou mez. Zatím mě to vychází na lahváč ke snídani, ten je za pětku a to je celkem fajn.