- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Nejdřív jsem se lekla...ale po přečtení dík za článek.
Ač chlap, který nemá tu správnou ženskou empatii, Vám vysekávám poklonu. Jednak za to, že jste o tom byla schopna napsat a poté i o pocitech, které se vyjádřila tak přesně, že jsem je byl schopen pobrat.
Děkuji Vám všem za sdílení a přízeň a přeji po celý rok 2017 radost z každodenních maličkostí...Díky nim se i těžší chvíle stanou cennou zkušeností.
Štěpánko karma a hlubokosklon za schopnost o tak citlivé věci psát tak přirozeně.
Ale dovolím si tiše podpořit Váš přístup a poděkovat Vám a něj. Vždycky jsme tomu říkali, že příroda má na začátku těhotenství své "kontrolní body" a hlídá, jestli se vše daří tak, jak má. A když ne, těhotenství umí zastavit. Je to smutná a vážná věc, o tom není sporu. Ale nejspíš moudrá.
Před dobou těhotenských testů a ultrazvuků byly tyhle "odchody" často i nerozpoznané, tedy možná méně smutné, než je ženy prožívají teď.
Prostě si odpočiňte. Určitě je vše tak, jak má být, věřím tomu s vámi.
Máme za sebou také předvánoční ztrátu vnoučátka, trápí mě to celý rok, takže děkuji za Váš pohled.