Husák by měl radost: Spravedlnost znovu slouží straně. Decroix jako omalovánka ODS

Nová ministryně spravedlnosti Eva Decroix vzbuzuje víc otazníků než důvěry. Nedostatek zkušeností, stranická loajalita a rétorika ve stylu agitky nejsou tím, co česká justice potřebuje.

Když byla Eva Decroix jmenována ministryní spravedlnosti, bylo jasné, že nejde o výběr založený na odbornosti, ale na politické loajalitě. ODS si do čela jednoho z nejcitlivějších resortů posadila právničku bez jakékoli hlubší praxe v justičním aparátu, zato s bezvýhradnou loajalitou ke stranické linii.

Decroix není soudkyně. Není ani státní zástupkyně. A není ani osobností, která by měla respekt napříč justičním spektrem.

Je to „advokátka“ a politická funkcionářka, která se v posledních letech profilovala především jako oddaná členka ODS, nikoli jako odbornice na systémové fungování spravedlnosti.

Ministerstvo spravedlnosti přitom není dekorativní úřad. Je to klíčový pilíř právního státu, který vyžaduje pevnou ruku, důvěryhodnost a nadhled. Eva Decroix však od svého nástupu místo těchto kvalit nabízí sebevědomé fráze, pózy a populistickou komunikaci. Justice ale není Instagram.

Zejména v době, kdy se vede diskuse o nezávislosti soudní moci a reformách trestního práva, potřebuje resort v čele člověka s přirozenou autoritou a odbornou kompetencí. Eva Decroix tyto předpoklady zatím nenaplňuje – a nezdá se, že by o ně vůbec usilovala.

Její dosavadní výroky často působí spíše jako z politického gymnastického kroužku s příchutí Miroslava Štěpána, než jako promyšlená koncepční sdělení. Místo systémových reforem slyšíme o „návratu důvěry“ a „hodnotách“, ale konkrétní legislativní směr chybí.

Není pochyb o tom, že Decroix je výřečná, ambiciózní a energická. Ale energie bez směru je jen vítr. V čele justice to nestačí – a může to být nebezpečné. ODS tím vysílá signál, že jí víc než na kvalitě řízení resortu záleží na loajální tváři ve vládním týmu.

Ministryně spravedlnosti má být garantem rovnováhy moci, ne figurkou stranického marketingu. Ačkoliv je ještě brzy vynášet definitivní soudy, první týdny Evy Decroix ve funkci zatím připomínají spíš herecký casting než odpovědnou správu justice.

Česká republika si zaslouží ministra či ministryni spravedlnosti, která rozumí právu víc než PR – a nebude jen elegantním nástrojem stranických zájmů.

„Škola hrou,“ říkal Komenský. Jenže ministerstvo spravedlnosti není hračka – a právní stát není hřiště pro absolventku dálkového studia s mlhavými akademickými tituly, které sama střídavě uvádí a zase maže.

Zatím však platí: méně Instagramu, více právního řádu.