(Ne)viditelnost v (ne)viditelném člověku

Chtěla jsem pornoherce, chtěla jsem pornoherečku. Nakonec vyšla herečka bez oblíbené předpony. Aspoň si češtinářka výjimečně přečte něco slušného.  

Je jí osmdesát let, ale stále se aktivně věnuje několika věcem, které by mnoho lidí v jejím věku stoprocentně nezvládlo. Paní Marie Neradová si našla největší zálibu v herectví, a ačkoliv herce považujeme za obzvlášť viditelné, někteří z nich, a možná dokonce všichni v sobě ukrývají kousek neviditelna, jež před ostatními záměrně či nevědomky skrývají.

Pod pojmem neviditelný člověk si každý představí jiný odraz osobnosti. Někdo považuje za neviditelného člověka osobu bez charismatu, jiný zas pozoruje skryté tváře pod kšiltovkami a tělo bez výrazného oblečení, což je pro řadu lidí, kteří se namísto svých očí spoléhají na čočky a brýle, též projevem neviditelnosti. Co si myslíte o neviditelnosti, ať už je význam jakýkoliv?

Já osobně bych viděla v neviditelnosti člověka jeho duši, a to vnitřní já. Nezáleží na vzhledu, oblečení a kráse zvenku, mě zajímá hlavně jeho krása vnitřní. A myslím si, že tam je největší hodnota člověka. Venkovní krása je už jen doplněk. A říká se, že pohled do očí je pohledem do jeho duše.

Řadu let působíte v různých divadlech, hrajete a režírujete, dokonce jste si v jednom filmu zahrála i komparsní roli. Většina herců se stala v okruhu několika lidí známými osobnostmi, a Vy i přesto, že jste zkušená a ostřílená herečka, nestojíte na obrovských jevištích a neužíváte si bouřlivého aplausu tisíců diváků. Je tohle Váš osobní projev neviditelnosti, nebo je za tím vším něco víc?

Abych řekla pravdu, stála jsem i na velkých jevištích. A to jak v divadelní hře, tak i při návštěvě významných hereckých osobností, které pořádaly různá posezení pro diváky. Největší zážitek byl, když jsem si zahrála v Karlovském divadle. Těch šancí jsem však moc neměla, i když to byl můj veliký sen. Zaměřila jsem se ale na setkávání se s velkými herci, a to jak v divadlech při návštěvě jejich představení, tak i při pořádání osobních setkání „Křesel pro hosta“. Ti mi pak dávali tu sílu a požitek, který se právě uchoval hluboko v mé duši a v mém srdci.  Byli neskutečně krásní, skromní a moudří.

Před zhruba čtyřmi lety jsem poprvé přišla na divadelní zkoušku bystřického souboru, který je pod Vaším vedením, a Vy jste tenkrát prohlásila, že ve mně vidíte svou pokračovatelku. Přišla jsem Vám od samého začátku neviditelná?

Ty jsi ten talent, to neviditelno v sobě skrývala. Já, protože se hloubkou člověka dost zabývám, jsem však v tobě dokázala přečíst něco z tvé duše, takže se to neviditelno začalo stávat viditelným.

V dnešní době se chce člověk hlavně uživit a je málo těch, kteří dělají věci především pro radost a pro potěšení. Vy vedete ochotnické divadlo, učíte mě zadarmo na přijímačky na DAMU a jste součástí několika neziskových organizací. Zastáváte názor, že lidé, kterým pro práci buší srdce tak hlasitě, že tlukot symbolu lásky přehluší i myšlenky na zašpiněné bankovky, jsou a budou neviditelnějšími než ti, jež se dávno propadli do hlubin followerů a peněz?

Víš, Kamilko, to je asi v každém z nás. Já jsem asi něčím neviditelným předurčena, abych dělala radost a vedla hlavně ty mladší a zapálené lidi pro něco krásného. Opravdu nekoukám na čas a peníze. Jsem šťastná, když vidím lidi kolem sebe šťastné, snažím si je držet ve své blízkosti a prožívat s nimi to hezké a neviditelné, co hřeje u srdce. Asi jsem to dostala při narození do vínku od svých rodičů a hodných sudiček.

Máte vlastní vnoučátka a vybudovala jste si k nim silnou náklonnost. Chtěla byste, aby Vaše vnoučata byla pro svět neviditelná?

To je složitá otázka. Víš, chtěla bych, aby si to krásné neviditelno užívala, aby jim šlo až do hloubky jejich čistých a krásných dušiček. Ale zároveň jim přeji, aby si dokázala plnit své sny a předsevzetí, a stala se tak i pro svět trochu viditelná.

Kdybyste mohla prožít jeden okamžik ze svého života, který by to byl? A byl by pro ostatní viditelný, nebo neviditelný?

A to je ta nejtěžší otázka. Za svůj život jsem prožila moc, moc, moc krásných zážitků. Chtěla bych jich spoustu prožít znovu, alespoň na chvilku –? jen tak pro radost a pro potěšení. Možná by se mi o nich mohlo jen zdát. Ty by pro ostatní měly být neviditelné. Když mám kolem sebe ty správné lidi, to by mělo být viditelné. Nedokážu určit jeden jediný okamžik. Nejsilnějším okamžikem bylo narození mých dětí, a teď v poslední době oslava Zlaté svatby s manželem a všemi našimi dětmi a přáteli.

Chtěla byste ještě něčeho dosáhnout, máte nějaký konkrétní sen?

Velké sny už si moc nemohu plánovat, ale chtěla bych se ve zdraví dočkat dalších krásných pravnoučátek, mít stále kolem sebe svoje blízké a přátele, s kterými je mi dobře –? neviditelně i viditelně –?, a s nimi se radovat ve zdraví a v míru z té krásy, která je kolem nás, a tohle dávat a přinášet ostatním, kteří si to zaslouží.

Moc děkuji za rozhovor a přeji Vám, aby viditelnost šla vždy ruku v ruce s neviditelností.

I já děkuji za příjemný rozhovor a přeji ti jen to dobré a při tvém mládí viditelné.