Moje první studentská brigáda byla na poště jako doručovatel a docela rád na to vzpomínám. Aspoň jsem pak mohl zvát holky do kina nebo na zmrzlinu (naštěstí jí točily šikovné zmrzlinářky )......

:D ;)

Důležité je si uvedomit, na jaké straně barikády chci být. Já u zmrzliny a piva zásadně před pultem a už nikdy neřeknu o vycepacich a zmrzlinarich že jen tak něco "točí"

Ja se celkem uspesne naucil cepovat pivo v zavodnim Casinu jak se u svetove firmy rikalo kantine.

Fandím živnostníkům, nesměji se lidem z jiných kultur. Taky jsem byl pár měsíců v Anglii bez funkční dovednosti angličtiny a vím, jak jsem byl vděčný za jakoukoliv vstřícnost místních.

U nás otevřeli čínskou restauraci. Rozumějte, ne snaživí Vietnamci, ale praví Číňané. Manželský pár s dítětem. Mají tam i bar s točeným pivem, je tam tiché a klidné prostředí, prostě tam chodíme hrát s klukama šachy.

Jednou v počátcích jsem dorazil asi o hoďku dřív. Vysoukal se na bar a poručil si pivo. Paní se obřadně přiuklonila, vzala sklenici a už to tam prala. Evidentně špatně nastavená pípa začala chrlit pěnu a tekutinu v poměru 60% : 40%.

Hleděl jsem na to zaraženě, ale nic jsem neříkal. Čekal jsem, jak paní problém vyřeší.

Když jí pěna vystoupala asi pět centimetrů nad sklenici, vzala druhou, k tomu dlouhou dezertní lžičku a začala pěnu přeskládávat do druhé sklenice. Pak zase docvrkla piva. Hleděl jsem na to jako opařený (jsem pravověrný pivař). Ale nic jsem neříkal. Nebylo ani co, paní neuměla česky, já zase neuměl mandarínsky.

Celý proces se opakoval. A když hladina konečně dorazila k čárce, přišel závěr.

Paní vzala sklenici s pěnou a lžící mi s ní na pivu uplácala parádní čepici. Pak se kouzelně usmála a pivo mi podala. Polkl jsem jsem úlekem. Pivo si vzal, zavřel oči a půlku do sebe nasoukal. Pak jsem se na ni taky usmál.

Dnes už paní čepuje pivo bravurně jako každý jiný výčepák. A vždycky se mě po každém kousku optá: ešti jeden? A já kývnu: pořád, pořád, pořád.

Vstoupím do restaurace a zahlaholím: Dobrý den. A paní mě už zná, směje se a od pultu mi odpovídá: ja vim, poržád, poržád, poržád.

PANE BOŽE! Z toho bych se orosil víc než to pivo! A šel bych jí to ukázat...

Zauvažujte o programování. Tam se vše dělá hlavou, pouze klávesnice je nebezpečným převodníkem mezi hlavou a počítačem. Takže hrozí například zlomení nehtu o klávesu, případně zaseknutí prstíku mezi klávesami. Ale to je v pohodě, v programu lze takovou nehodu snadno opravit. Jen pozor na vlhké, lepkavé a drobivé věci, ty je třeba udržovat v bezpečné vzdálenosti od klávesnice. Nebo mít po ruce klávesnici náhradní, na což si coby programátorka hravě vyděláte.

Programování mne láká Ve škole jsem naprogramovala hru, kde na obřího medvěda padaly basebalové míčky. Učitelka byla nadšená.

To s tou klávesnicí jste vystihl přesně

Má první brigáda? Točená zmrzlina. A nejsem jediná.

Určitě jste byla lepší :)