Mě nejvíc vrtá v hlavě to, jestli se "ch" má počítat jako jedno písmeno nebo dvě.

Ch je čtrnáctý písmeno český abecedy.

Milá Kamilko! Všichni se rodíme jako tabula rasa, do které se po narození začínají vrývat různé engramy, dobré i špatné. Každý jsme nějak utvářený a je stále otázka determinismu a svobodné vůle. Teorie svobodné vůle nám umožňuje soudit člověka. Teorie determinismu nám umožňuje lásku k nepřátelům, ale také znemožňuje odsoudit druhého člověka. Píšu to zkratkovitě, protože jste chytrá dívčina schopná studia na Oxfordu!

Asi každý vcházíme do života poněkud poškozeni z rodiny, ze školy, z práce. A když naši političtí představitelé se pravdě a lásce vysmívají, směřují nás od liberální demokracie, občanských svobod a právního státu! Proč? Pokud nežijeme pravdou a láskou, nenajdeme si kvalitního partnera pro život, ale ani kvalitní vztahy ve společnosti.

Kéž Vám Bůh žehná!

Ten Oxford nevím, nevím, ale jinak děkuju za hezký komentář. O životě.

Ach ty ženy....ale co bychom si bez nich počali?

Ale za sebe jako chlapa jsem nucen přiznat, že mně jde opravdu jen "o to jedno". Popravdě není nic lepšího, než bezvadně připravené jídlo, takové Ramen, případně Takoyaki, to je prostě lahoda, které si nic nevyrovná.

Tak o tohle přece musí jít každýmu, ne?