Ach, ti muži...

Očekáváte-li feministický výlev další trhlé holky, jste na omylu. Dnešní doba nás učí všemožným věcem, ale někdy je dobré neposlouchat okolí a stát si za svým názorem.

Na každém rohu ulice a v každém televizním pořadu slyším jednu a tu samou větu.

„Ach, ti muži..."

Tři slova, ze kterých by se otřásl i flegmatický Ijáček. Čtyři slabiky, které se v ušních bubíncích rozdrnčí jako alarm plný křivdy. Osm hořkých písmen, která se v každé třetí ženě rok od roku vrývají hlouběji do jejího srdce.

Vidíte tu krátkou větičku? Ha, napálila jsem vás! Krátká není ani omylem. Zkuste si ji chvíli poválet na jazyku a uvidíte, že její význam sahá daleko, mnohem dál, než si některé ženy uvědomují.

Neodsuzuji feminismus, na rovnoprávnosti žen není nic špatného, ovšem pokud se demokratické proslovy stanou uřvanými výlevy, kdy začneme pomlouvat a odsuzovat druhou stranu, jedná se o čistou absurditu a naivní jednání.

Muže uznávám z několika důvodů a jsem přesvědčena o tom, že naší společnosti přináší mnoho benefitů. Nedokážu si představit, v jaké situaci bychom se nyní nacházeli, kdyby Bůh stvořil pouze Evu a po ní jenom samé ženy. (Ano, bystří čtenáři, nebyly by děti, správně uvažujete. :D A možnost rozmnožování ženskými pohlavními orgány zatím vynechme.) Ženské osazenstvo by se samozřejmě adaptovalo na zemské a sociální podmínky, avšak chybělo by jim „cosi", co by nedokázali pojmenovat, neboť by ono „cosi" neexistovalo. Lidstvo si také vysnilo mimozemskou civilizaci, protože nevěří, že jsme ve vesmíru sami, a možná nám chybí humanoid jiného druhu, který se nechová jako člověk a který ani pravým člověkem není.

Společností se šíří také důvěrně známý fakt, že chlapům jde jenom o „to jedno". Já však tohoto názoru nejsem. Sice nikdo nepohrdne kvalitním a dobrým sexem, ale to je naprosto přirozené. Ženy v tomto ohledu nejsou o moc pozadu. Jsem si jistá, že muž dokáže milovat svou vyvolenou, aniž by mu musela být dána odměna v podobě rozkoše.

Takže ženy, zamysleme se prosím nad tím, zda neděláme kolem všeho zbytečnou vichřici. Je mi sice jen osmnáct let, o životě nevím tolik jako ostřílená padesátnice, avšak jisté věci již dokážu plně vnímat. Přestaňme každý pohled muže brát jako perverzní. Chápu, řada z vás má za sebou pokusy o znásilnění, a v hodně případech se nejedná už jen o pokusy, avšak v každém muži se najde špetka dobra a každý muž není stejný. Vždyť i my, ženy, děláme někdy ptákoviny.

Muži a ženy jdou ruku v ruce. Gens una sumus.