Sociální demokraty čeká tvrdá odtučňovací kúra

Verdikt Městského soudu v Praze zaplatit Zdeňku Altnerovi 337 milionů korun přišel pro ČSSD v nejméně vhodnou dobu. Nyní se ale ukáže, kdo byl ve straně jen ze zištnosti a kdo to s ČSSD vždy „myslel upřímně“.

Vedení sociální demokracie totiž nejspíš bude muset vedle snahy vyjednat si nový a nemalý bankovní úvěr oslovit i své řadové členy (a sympatizanty) s prosbou o finanční pomoc. A má-li to mít nějaký významnější efekt, budou muset dárci straně věnovat částky minimálně v řádu tisíců korun (a bude jich muset být opravdu hodně). Sociální demokracie má sice něco přes 20 tisíc členů, ale peníze pošle zřejmě jen zlomek straníků. O to větším příkladem by jim pak měli jít oranžoví náčelníci, kteří si jako ministři, poslanci, hejtmani a tak dále vydělávají měsíčně mnohonásobně více, než je průměrná mzda v České republice.

Zaplacení takové rakety způsobí ve financích ČSSD pěknou paseku. Strana bude muset tvrdě šetřit, vyházet nepotřebné analytiky, poradce a jim podobné přechytralé pijavice, prodat nepotřebná auta či budovy. Má-li ale zůstat důvěryhodná a dostát svým závazkům, bude muset hledat zdroje příjmů mezi svými straníky i sympatizanty, ostatně jako to dělala před dvěma lety ODS. A dlužno dodat, že docela úspěšně. České politické dějiny totiž pamatují i strany, které byly na vrcholu a pak je dluhy zahubily. Příkladem budiž jistá Občanská demokratická aliance (ODA), která měla v 90. letech ministry hned v několika vládách a v roce 2007 se sama rozpustila a zůstaly po ní dluhy v řádu desítek milionů korun.

Z politologického hlediska by měli mít zájem na stabilizaci ČSSD (a udržení její existence na významné úrovni) i příznivci pravice a ti, kteří by si o Lidový dům ani kolo neopřeli. Tuzemský stranický systém potřebuje silnou systémovou levicovou stranu, která bude tvořit protiváhu pravici či protestním stranám, a to bez ohledu na současnou výši preferencí. Současný stav tak může těšit maximálně ANO a Andreje Babiše, který by v zemi nejraději vládl sám. Pro něho je sice v tuto dobu ČSSD koaliční partner, ale z dlouhodobého hlediska zároveň i úhlavní nepřítel.

Samotnou kapitolou v této kauze je osoba Miloše Zemana, který se nyní tváří, jakoby se ho to netýkalo. Ačkoliv to byl právě on, kdo s Altnerem podepsal příslušnou smlouvu, teď hází odpovědnost na všechny své nástupce v čele strany. Ale fakt, že je současný prezident v podobných záležitostech poněkud méně statečný a s odvahou je na tom jako pětiletý kluk při stezce odvahy, není zas až takovou novinkou.

Pro ČSSD je ironií osudu, že tato finanční rána přichází v době, kdy startuje kampaň před podzimními volbami do Senátu a krajů. Na nějakou bombastickou kampaň a billboardy oblepenou republiku tak může zapomenout. Naskýtá se jí tak možnost vrátit se ke kořenům. Přestat říhat a mlaskat u plných stolů a vylézt z limuzín mezi prostý lid. S penězi hnutí ANO se ČSSD měřit nemohla a ani nemůže, ale v Česku ale stále žijí lidé, kteří nechtějí stát jako firmu a svůj hlas raději dají pro sociální stát.

Zajímají vás další moje články? Navštivte moji stránku http://stefkuv-zapisnik.webnode.cz/novinky/.