Říci „sorry, spletl jsem se“ není slabost, ani pro prezidenta

Kauza okolo domnělého článku „Hitler je gentleman“ se už dostává do podoby, nad kterou musejí ohrnout nos i milovníci absurdního dramatu. 

Kulisy jsou všem známé: inkriminovaný článek Ferdinanda Peroutky v časopise Přítomnost nebyl ani po roce nalezen, byť se hradní mluvčí Jiří Ovčáček snaží, seč mu síly stačí. Prezident Miloš Zeman dodává svým podřízeným kuráž tvrzením, že článek určitě viděl a že ještě není tak senilní, aby si to nepamatoval. Na začátku března Obvodní soud pro Prahu 1 ale rozhodl, že se Kancelář prezidenta republiky musí omluvit. Ovčáček vzápětí zpupně opáčil, že celá záležitost může skončit až u Ústavního soudu.

Když si večer člověk pustí v televizi zprávy a vidí v nich tuhle frašku na pokračování, musí jím lomcovat zlost, koho a co všechno si platí ze svých daní. Tyto zprávy totiž následně pronikají i do zahraničních médií a dělají nám za kopečky „hezké“ jméno. Možná i proto raději Miloš Zeman rotuje po českých krajích a za hranice nevystrčí nos. Svým způsobem je to logické, že je spíš mezi svými. Nezapomínejme, že před třemi roky mu dalo svůj hlas přes 2,7 milionu našinců a není vyloučeno, že za dva roky se bude Miloš Zeman o hlasy těch samých voličů ucházet znovu.

To však není ospravedlněním pro jeho chování v případu Peroutkova článku. Naopak, v něm Miloš Zeman úspěšně pokračuje v devastaci důstojnosti úřadu prezidenta. Stále mu zjevně nedochází, že už nemůže být ten jizlivý předseda ČSSD z dob opoziční smlouvy, který měl svých 30 procent voličů, a na ostatních mu nezáleželo, protože se na všem podstatném domluvil s Václavem Klausem. Pak se není čemu divit, když právě Klaus prohlašuje, že v případě další Zemanovy kandidatury nejsou ani další kandidáti potřeba.

Miloš Zeman je nepochybně vysoce inteligentní člověk. Zakládá si na tom, kolik toho v životě přečetl a s oblibou cituje různé autory. Ale po svém. Tu si jejich výrok mírně poupraví nebo přikrášlí, jindy ho vloží do úst někomu jinému anebo si ho zcela přetvoří po svém. Taktéž zachází i s různými oficiálními zdroji. Tu a tam ho někdo chytne za slovo, kontrolou jeho jiných „perel“ se chce ve svém volném čase zabývat jen málokdo.

Myslím si, že doba delší než jeden rok je více než dostačující na to, aby Zeman a jeho podřízení článek našli. Tedy, pokud nějaký existoval. A protože ho dosud nenašli, tak zřejmě skutečně neexistuje a Zeman by se k tomu měl postavit čelem. Tedy jako správný chlap se omluvit. Chápu, že pro ješitné muže jeho střihu je něco takového ponižující a nepříjemné. Ale umění přiznat chybu není slabostí, ale výrazem silné a vyzrálé osobnosti. A to platí pro kohokoliv, tedy i prezidenta republiky.