Mirek Topolánek má silný trumf v rukávu. Jiřího Paroubka

Na české politické scéně už tu dlouho nebyl někdo tak úspěšný jako současný premiér Mirek Topolánek. Vyhrál všechny volby, do kterých svou stranu vedl, sestavil funkční vládu a minulý pátek protlačil svého předchůdce v čele ODS Václava Klause na Hrad na dalších pět let. Je Topolánek vskutku dítětem štěstěny, jak mu říká stále více lidí? Něco sice na tom bude, ale nemalý podíl na jeho úspěších má Jiří Paroubek. Neboť ten na co sáhne svým buldozerským stylem to ČSSD prohraje. Šéf socialistů je vlastně Topolánkův žolík, nejsilnější trumf v rukávu.

Nelze přitom nevidět, že stávající premiér má početnou armádu odpůrců. Její členové nadávají Topolánkovi do "ostravských chacharů", hulvátů, připomínají jeho nevhodně zvolená hesla či SMS, které rozesílá... Není se čemu divit, on je nyní u vesla a je tedy první na ráně.

I přes nesporné nedostatky v komunikaci či expresívnější projevy na veřejnosti či v parlamentu je Mirek Topolánek na nejlepší cestě stát se nejúspěšnějším premiérem v polistopadové éře. Tedy měřeno tím, co se mu podařilo prosadit a co všechno vyhrál. A není toho málo. Za nepopulární kroky jeho vláda i on sám nyní platí obvyklou daň, v průzkumech veřejného mínění vítězí opozice. Ale to bylo i za dob vlád ČSSD a tehdy byl ten rozdíl mnohonásobně vyšší. A navíc poslední průzkum hovoří o tom, že se trend popularity jednotlivých stran začíná otáčet.

Suchý chléb opozice je ale solí v očí Jiřímu Paroubkovi, který už přes rok a půl připomíná co udělá až se zase stane předsedou vlády. Díky prohrám, které utrpěl v posledních měsících, ale i prezidentské volbě, že se mu drolí poslanecký klub pod rukama a do většiny s KSČM mu chybějí už čtyři hlasy, se z šéfa ČSSD stává vlastně figurka až druhé váhy. Pokus na zvrat tohoto trendu se znovuzvolením Václava Klause nepodařil. ČSSD rozehrála vysokou hru a Jana Švejnara fakticky prezentovala jako beranidlo proti současnému prezidentovi a především vládě Mirka Topolánka. Socialisté doufali, že Švejnar získá i některé hlasy z ODS. Nezískal, strana se semkla. Otázkou by jen bylo, kdyby se nakonec někdo v ODS našel a volil proti stranickému názoru. Byl by to přeběhlík, zrádce, kreatura a další podobné výrazy, které Jiří Paroubek použil k trojici svých bývalých poslanců.

Socialisté slibovali KSČM koalice v krajích po podzimních volbách. Nyní to vypadá, že mezi KSČM a ČSSD se kope příkop. Tato zpráva je dobrá pro celou Českou republiku. Roztržka mezi levicovými stranami de facto zahání KSČM zpět do izolace a ČSSD přivede k reálnějšímu náhledu na politiku. Pokud si to však neuvědomí Jiří Paroubek a nezmění podle toho své rétorické střelivo, zůstane v krajích jeho strana i na další čtyři roky v opozici. A Topolánek si připíše další úspěch. Opět díky svému silnému trumfu v rukávu, Jiřímu Paroubkovi.