Hudební zrady pro děti

Poté, co moje dvacetiměsíční dcera pařila u Zpívánek jako na rockovém koncertě, rozhodla jsem se obohatit její seznam CD o další desku. Už jsem si zvykla na „předělávky“ písniček z pohádek a večerníčků, které nabízí jeden známý obchodní řetězec, a tak jsem při nakupování, v euforii z ranního nadšení mého malého pokladu, sáhla do stojanu po albu s roztomilým koťátkem na obalu.

Obsah byl docela zajímavý. Nabízely se písničky od Šlitra a Suchého, Skoumala a Vodňanského, Uhlíře a Svěráka… Prostě takové The Best Of písničkářů a jejich hitů pro ty nejmenší. Už z minulé koupě podobného kousku jsem měla pocit, že na takových „projektech“ zpívají lidé, kteří se neuchytili jako zpěváci, nebo vystudovali obor muzikál a nedostalo se na ně. Ale na písničky o zvířátkách jejich um stačí. Sice bych uvítala, kdyby známá věc My jsme žáci 3. B nebylo na disco základu, ale pořád se to dalo poslouchat. Na několika albech se opakuje pár stejných skladeb, jak už to tak bývá, když jedno vydavatelství vydává tzv. „směsky“. A ví, proč ty samé věci tlačí všude. Protože zachraňují celé CD. Jednou z nich je písnička Míša Kulička, která u mé dcerky vede tak, že se pokouší Míšu napodobit. Není se co divit, že děti tak zaujala, L. Strojilová ji zpívá fakt roztomile. Prostě s vědomím toho, že to je pro děti. To samé u písničky Tlapky klást potichu, kterou zpívá D. Kubalová a jakýsi Pepíno a také již u dětské klasiky Byla jednou koťata s oběma zpěvačkami. Hezky se to poslouchá a dětem se to líbí.

No a pak… Nejsem zrovna zarytá fanynka Karla Gotta či Karla Svobody, ale myslím, že za pěveckou devastaci Včelky Máji by měl být nějaký středověký trest, například vymáchaní pachatele v koši ve studené Vltavě. Tahalo to za uši, a dost. Nevím ale, co bylo větším utrpením. Jestli Pepínovy bolestivé výšky u Včelky Máji, nebo zpěv Daniela v jinak hezké písničce Kolik je na světě věcí. Poslechnutí celé skladby bylo přímo masochismem. V otázce „Kolik je šlapacích kol?“ Daniel trpí a my s ním. Asi ví, proč nezveřejnil i své příjmení. A po poslechu „zpěváka“ Alexe a jinak oblíbené písničky „Na okně seděla kočka“ jsem litovala vyhozené stokoruny a uvažovala, komu toto úžasné CD věnuji. Ale proč trestat jiné dítě a rodiče? Mimochodem, slyšel to vůbec pan Suchý? A lze příště užít i jiných nástrojů, než jen jednoho syntetizátoru? Což se bohužel týká většiny skladeb.   

Vždycky jsem za nehoráznost považovala Maxim Turbulenc, kteří s drzostí sobě vlastní předělávají jinak pěkné populární a také lidové písničky. I když se nabízí otázka, zda je jejich tvorba vůbec pro děti… Když si pustíte jejich DVD s klipy, houpou tam vesele boky a tančí kolem nich dvě… slečny v krojích. Bavili se jen tatínci a dědečkové a na Slovácku probíhalo veřejné pálení tvorby zmíněné skupiny. Na tomto CD sice cover verze lidovek nepoužili, ale mají zde Zuzanu, jejíž úprava spočívá v tom, že písnička má úvod, který nápadně připomíná melodii jednoho songu kapely Rednex, a následuje klasický disco základ. Co jsem ale vůbec nepochopila, je to, že se zde vyskytuje Bedna od Whisky. Toto CD jsem koupila dcerce s tím, že nahrávka je pro mrňata a na bejbypank je ještě malá, a hle - písnička o chlastu a zpívajícím budoucím oběšenci. Tohle byl opravdu nějaký fatal error. A dalším překvapením byl pan M. Vašica ve zvláštní, ale veselé písničce o Rumcajsovi, kterého bych si s jeho chlapským krampolovským hlasem představila více na takových záležitostech, jako například V české hospodě 1, V české hospodě 2…

A mé ponaučení? Nejsem tak bohatá, abych kupovala levné věci. Příště za kvalitu raději připlatím. Holt nebudeme mít hned několik tvůrců na jedné placce, ale pro dětské uši to jistě bude lahodnější poslech.