Nezmizela pouze "úcta"  ke starším, ale vzájemná slušnost jako taková.  Tam, kde před rokem 1989 stačilo k potvrzení smlouvy vzájemné podání ruky, dnes nestačí ani hromada písemných smluv.   Souvisí to s chybnou aplikací demokracie u nás. Demokracie je totiž založena na respektování práva a přání většiny. Menšina se musí přizpůsobit, pokud tak neučiní musí okamžitě následovat přiměřeně tvrdý trest. Jinak budeme žít stále ve větším morálním marasmu do doby, než tzv. praskne struna a nový vůdce přinese nový režim. Tak to v dějinách lidstva vždy chodilo a chodí.

Buď máte kolem sebe nějakou špatnou společnost, nebo vidíte jen to špatné.Jsem jen o pár let starší než vy - a kolem sebe vidím podobnou úctu/neúctu jako před nějakými 30 lety. Stáří samo osbě není důvodem k úctě - nevím, proč bych si měla vážit třeba dozorce z koncentárku (ať už nacistického, nebu komunistického),ale třeba jen nějakého bývalého funcionáře, který ničil lidem životy, jen proto, že je dneska starý. A nevím, zda jste zažila poměrny v socialistických domovech důchodců - ale jak se tam neuctivě chovali k lidem, to by dneska neprošlo...

Jak si kdo vychová své děti, tak se k němu (a jeho vrstevníkům) ve stáří jednou budou chovat. A jako byli hloupí a neuctiví lidé dřív, jsou i dneska...jen je to víc na očích, víc se o tom píše...

Nemeli bychom volat po ucte, vek si uctu nezaslouzi, protoze vsichni starneme. Spis bychom meli volat po komunikaci. Taky znam spoustu starych lidi, kteri umi jen davat a neumi prijimat - darky, pomoc, spolecnost, nebo jakoukoli malickost.

Dneska nemá úctu nikdo k nikomu. Až na výjimky...

Já nevím, ale úcta nepatří "do nějaké doby", ta by měla být součástí každé doby..... A ona taky je.... jen je jí méně a je vzácné se s ní potkat....Přejme si to - a já si to za sebe přeji, abychom si všichni začali více uvědomovat, co má smysl a co je hraní pro hraní. Mně padesát nebylo, ledva čtyřicet, ale hodně se otáčím "dozadu" a vděčně děkuji mamince za to, co mě naučila. Otáčím svou pozornost jinam, protože tu pravdu vidím jinde....  A o tom je i ta úcta k ostatním - musíme si tím projít ... někomu to trvá déle, někdo je rychlejší..... Věřte ale, že stále existuje.. :)  (spekulativní otázkou by mohlo také být - kdo je hoden úcty a kdo je ten, kdož úctu vůbec může někomu prokázat.. ) :)

Každá starší generace si stěžuje na to že oni byli ti poslední slušní a za jejich mladých let by "...se to nemohlo stát...". Ale tak co, taky mě to čeká, počítám že nebudu jiný.. 

Znam i dvacetilete co se pohorsuji nad skolou povinnymi a rikaji: "to za nas neexistovalo" (Aaaale existovalo )