Pochopím, že se člověk jednou splete. Ale samoživitelka se čtyřmi dětmi? Ono stačí se dvěma. I tak je to zvláštní.

K tomu jednosměnnému provozu. One je to problém, pokud ve firmě není pouze jednosměnný provoz. Tm, kde je vícesměnný, tak přece nemůže po někom jiném chtít, aby chodil celých např. 5 let jen na odpolední, jen proto, že musí svou ranní směnu uvolnit samoživitelkám.

Aha, tak vy tvrdíte, že nejste hloupacatá a přitom problém množení parazitů, kteří jsou přisátí na státní rozpočet byste ještě více rozšířila.

Moje máma živila sama 4 děti, zvládala to a naučila nás, že nám nikdo nic nedá zadarmo a že se musíme umět o sebe postarat. Pracovala ne v třísměnném provozu, ale často pracovala 16 hodin denně a po večerech ještě šila. Nepotřebovala babičku na hlídání. Ohlídala si nás sama a když nemohla ona, hlídali jsme se navzájem.

Chcete -li někomu dělat babičku, čiňte tak ze solidarity nebo za úplatu od toho, kdo vašich služeb využije, ale nechtějte aby vám za to platil někdo jiný ze svých daní.

Oni to nedomyslili... Ale oni to věděli, leč na to kašlali. Každý tam hrabal sám pro sebe a po mně potopa. Jinak, jsem zastáncem toho, aby rodina byla co nejblíže u sebe. Na to ovšem taky kašlali a zrušili podniky a vzali lidem práci, takže mladí byli nuceni stěhovat se za ní stovky kilometrů. Přesto i v chudších oblastech se dá žít - sice skromněji, zato šťastněji, ve svém domácím prostředí, se svými zvyky, se svými lidmi. Nejdříve potřebují pomoc mladí od rodičů, pak je to naopak.

No, ony ani tak nechybí babičky (ty nebyly ani dřív - sice se chodilo dřív do důchodu, ale taky dřív rodilo), ale chybí ty úplné rodiny, kde se péče o děti dělí... babičky a dědečkové ji pak "jen" (a je to hrozně důležité) doplňují.

V žádné rodině nelze nahradit tátu babičkou...ta má taky mít svůj život, své krásné starosti padesátnice, ne běhat kolem dětí.

To je složitější problém. Mladí dnes mnohdy nebydlí v původním bydlišti, odstěhují se za prací. Babička tak může vypomoci jen občas, třeba v době nemoci dítěte apod.

Snacha nastoupila do práce v červenci, tak všelijak látáme ty prázdniny, než děti půjdou do školky. Na mne tak vyšly tři prázdninové týdny, ostatní řeší druzí prarodiče a syn si bere dovolenou. Máme to k sobě 80km, takže to není úplně jednoduché.

Já to mám specifické třeba zase v tom, že manžel začal v důchodu vyvíjet aktivity jako rozsáhlé včelaření a mnoho dalšího a pořád mne potřebuje a úkoluje, takže taky nemohu být pořád k dispozici a už je toho na mne někdy moc. To si prostě člověk nevybere.

Problém samoživitelek se moc nevyřeší dostupností babiček, ale to by bylo jiné téma.