Jak to vnímám já: Chudoba cti netratí...

Tak prý nejohroženější chudobou jsou matky samoživitelky. V překladu to znamená, že  nejhůře na tom jsou matky s dětmi, co zůstanou bez partnera a ten ještě nehradí výživné...

 ...no, taky jsem se dozvěděla, že nehrazení výživného je druhý nejčetnější trestný čin.

Všichni o tom ví, není to žádné tajemství a přesto se nic neřeší.

Leckterý rodič dluží na výživném i statisíce a nic?

Druhý rodič se dovolává kde se dá: na sociálce, na policii a jak vidno neexistuje páka (krom sebraného řidičáku, kterým ovšem děti nenakrmíte), jak přimnět neplatící rodiče, aby si plnili vyživovací povinnost.

 Všichni o tom ví...

...všichni o tom mluví a nic se neděje.

Jsou tací, kteří si nechají soudně vyměřit i vysoké výživné a  to i s vědomím toho, že ho nikdy platit nebudou, protože se jim přece nemůže nic stát...

Jsou tací, kteří tvrdí, že výživné není pro děti, ale částka pro bývalou partnerku (nebo partnera), kterou si zvyšuje svojí životní úroveň, tak proč platit?

Docela by mě zajímalo, zda se tady někdy uplatní nějaký zákon, který bude sankcionovat neplatiče alimentů a to tak, aby si uvědomili už v době rozhodování o výživném, že nezvyšují životní standart své bývalé partnerce (nebo partnerovi), ale snižují standart svým vlastním dětem.

 Docela mě dostal článek o fungování azylových domů pro matky s dětmi, zejména výraz "moderní matka", čili žena, která každému dítěti dopřála ten luxus, že má vlastního tatínka. Člověk by řekl, tak se na to musí, čím víc otců, tím víc výživného, ale jak vidno, opak je pravdou..

Takže řeší se spousta záležitostí, ale jednou provždy už by se měl někdo zabývat výživným, jeho hrazením a zejména pak vymáháním. Děti mají právo na to, prožívat spokojené dětství a ne přežívat na hranici chudoby jen kvůli nezodpovědnosti jednoho (případně obou)  rodičů.