Politici a inteligence

V Platónově Ústavě je v úvodu úvaha o tom, kdo by se měl podílet na spravování věcí veřejných. Jednoznačně se přiklání k tomu, aby tak zodpovědnou práci dělali jen vysoce inteligentní lidé. Ale ti většinou do politiky nechtějí.  

Čekalo by je tam zklamání. Stačí se podívat na kterékoli jednání v poslanecké sněmovně, nebo jen na některou z vysílaných debat mezi politiky. Nemluví se k věci, neřeší se stěžejní problémy, bazíruje se na hloupostech, dokonce se navzájem osočuje. Politici se chovají podle svých rozumových schopností a povah.

Divím se, že se nesnaží alespoň klamat tělem. Vždyť je už dávno známá řeč těla, kterou ovládá například prezident Spojených států.

Platón problém neochoty inteligentních lidí jít do politiky vyřešil jednoduše. Píše, že by tito lidé měli mít povinnost dělat tuto práci, musí se přinutit.

Co kdyby se kandidáti vybírali podle testů IQ?

Ale v této republice by to asi nešlo. určitě by někdo vzal úplatek a někomu by výsledky testů prozradil.