Jsem znechucený z toho, že kde kdo je znechucený, zhnusený, otrávený a má blbou náladu. Teoreticky bychom všichni měli být blažení, ale nejsme, čím to? Abychom přišli na původ, musíme se vrátit dvacet let zpátky, až k té slavné sametové revoluci. Chtělo by to napsat mnohastránkové pojednání, snad knihu, já však mohu vše shrnout jen do jednoho krátkého článku
Byl podzim, byla sametová revoluce, manifestace, náměstí plná lidí zvonících klíči a radujících se, že jsou u toho, když se mění dějiny, že vyprovázejí reálný socialismus a komunismus do nenávratného zapomnění. Bohužel, nevyprovodil nikdo nikoho. To jenom parta kolem pana Jakeše přešla do ústraní, z tajemníků se stali byznysmeni, našlo se i dost míst ve vládě a v parlamentu, u policie. Klídek, nic se neděje. Někdo se stal advokátem, další zůstali u soudu… a můžeme počítat dál. Konec konců, Komunisté jsou v parlamentu nepřetržitě již někdy od třicátých let a možná ještě déle. Asi se při tom zvonění stala nějaká chyba. Nakonec všechno odskákal Antonín Kapek, který se čestně zastřelil, potom také tajemník Štěpán si odseděl asi dva roky, co to je? Potom ještě jedna babka, která jak jsem viděl má již průvan v hlavě a nějaký dědula.
S prvním zazvoněním klíčů se začali rojit salonní a levicoví intelektuálové, aby uskutečnili svoje sny o nové společnosti, řízené referendy a radou moudrých, bez politických stran. Všichni budou mluvit do všeho a nikdo se s nikým nedohodne. Jak to v takové společnosti bude vypadat, nám v malém předvádí strana Věci Veřejné. A to v přímém přenosu.
Bohužel, jsou ti hlasatelé nového světa již usazení v některých stranách, v odborech a spolcích i v profesních a zájmových organizacích a samozřejmě také v médiích. Že by měli nějaký velký zájem, aby se nám dařilo, nemohu postřehnout. Jdou za nimi zprávy pouze katastrofické.
Takže, pokud se nám nepodaří udělat to, co mělo být uděláno již před dvaceti lety, to je vytvořit fungující společnost ve které odbory a spolky nebudou moci ovlivňovat politické dění ve společnosti, pak se v podobném marastu budeme potácet ještě dlouho. A také platí: mnoho stran, voličova smrt. Přečetli jste si někdy, kolik stran kandiduje ve volbách? Pokud to nevíte tak to nechtějte vědět. Vaše nálada by se ještě zhoršila.
Možná to bude chtít mnoho změn, ale rozhodně bychom měli zapomenout na zhnusení, blbou náladu a místo neproduktivního nadávání se angažovat.
A opět opakuji, co jsem již před nedávnem tady napsal. Nevěřte nikomu, kdo Vám bude slibovat modré z nebe.
