Naše role v týmu? Ředitel zeměkoule? Pomocník pomocníka popeláře?

Zjistěte si vaši roli v týmu. Jak s těmito informacemi naložit? Jak být ve výsledku spokojený, pořád nemakat, mít peníze a čas na sebe i rodinu? Zkušenosti ze života. Správné lidi na správném místě. Role a typologie, úspěch a vliv. Jak skutečně na to.  

Všichni chtějí být v práci spokojení, úspěšní, bohatí, mít dostatek volného času … Všichni s někým pracujeme, podmínkou je pracovat v týmu, kde se můžete jeden na druhého spolehnout. Jinak se utápíte v každodenních operativních úkolech, bez možnosti prevence a plánování budoucí perspektivy a prosperity.

Navštěvujete různé kurzy a semináře. Jak vytvořit úspěšnou firemní organizaci a nastartovat týmovou spolupráci.  Za 20 let na různých vedoucích pozicích jsem těchto školení absolvoval bezpočet. Za dvacet let se změnil „správný trend“ několikrát. Nejprve byl základ kladen na orientaci ve znalosti produktu, který vyrábíme nebo prodáváme. Následovala znalost  systému, přesně definovat a popsat,  co kdo dělá. Potom přišla éra  procesního řízení. Bez procesních map a orientací na jednotlivé procesy nelze správně fungovat. Vše bylo vždy doplňováno o různé formy neustálého zlepšování a optimalizací.

Vše, co nám školitelé a lektoři vysvětlovali, byla pravda. Podstata je však jinde: Složte správně spolupracující tým založený na vzájemné loajalitě a empatickém manažerovi. Úkolem manažera je správně vybrat členy týmu, kde každý zná své místo a úkol. 

Jak dnes postupuji?

Nejdříve si definuji co nejucelenější představu organizace rozdělenou na jednotlivé činnosti.  Ujasním si, jaké typy spolupracovníků potřebuji. Zaměřuji se vždy na časovou náročnost jednotlivých činností.

Řeším hierarchii  a rozhraní, kde se musí činnosti vzájemně střetat a napojovat. Uplatňuji vždy zásadu „čím nižší pracovní zařazení, tím víc rutinní práce“, současně i menší tvořivost a minimum rozhodování.

Důležité je vytvořit „manufakturu“.

Když si ujasním svou představu, začnu organizaci zakreslovat, sepisovat tabulku s názvy funkcí a psát si svá očekávání, jaký typ člověka je na danou pozici vhodný, aby se naše představy co nejvíce vzájemně shodovaly.

Správný člověk na správném místě, to je vždy základ úspěchu. Když někdo dělá, co dělat vlastně nechce, získáme vždy jen sporný výsledek. Takový člověk přece nechce být úspěšný a nechce mít žádný VLIV.  

Kdo má jakou roli v týmu?

Lidé se většinou moc nemění, přemýšlí stejně a používají stejné postupy po většinu část života.  Je důležité vědět, jaký přístup dotyčnému člověku vyhovuje.

Respektujme, že jsme všichni jiní a nesnažme se lidi měnit k obrazu svému, nefunguje to. Když si vybírám nové pracovníky, cíleně se jich ptám, co dříve dělali a jakou roli v týmu měli.

Ptám se,  jak velký vliv měla jejich role na celkovou úspěšnost týmu.  

1.    Vazba  NADŘÍZENÝ a VYKONAVATEL  -  nadřízený zadá příkaz a vykonavatel vykoná.  „Just do it„  Je to jednoduchá vazba, která kupodivu vyhovuje oběma stranám.

Většinou se jedná o jednorázové činnosti nebo dlouhodobě nastavený pevný systém s omezenou možností kreativity.  

2.    Tvořivý kruh:  NÁPAD, PLÁNOVÁNÍ, REALIZACE a VÝSLEDEK  - pokud pracujete v tvořivém zaměstnání, je nutné najít spolupracovníky ve všech těchto 4 částech. 

Co je hlavním úkolem jednotlivých spolupracovníků?

Nápady - když si nevíte rady, potřebujete v týmu někoho, kdo je „hlava plná dobrých nápadů“.
Plánování -  „Plánovač“, který naplánuje jednotlivé kroky pro konkrétní zadaný cíl.
Realizace -  „Realizátor“, který na základě obdržených jednotlivé části plánů od „Plánovače“ připraví vše potřebné k dosažení výsledků.
Výsledek -  „Vykonavatel“, který pracuje v nastaveném procesu, a to stále stejně, rutinně.

3.  Lidé, kteří  umí a zvládají většinu z výše uvedených týmových rolí, jsou KOMPLEXNÍ. Zde je důležitá úroveň znalostí.

Zajímavé postřehy a omyly:

Vedoucí týmu nerozumí jiným typům lidí, nežli je on sám, a vybírá si  proto stejné typy, jako je on sám.  Pak je jeho tým nekompletní, některé role v něm zcela chybí  a  jiné se zbytečně překrývají.  Dnes si zásadně vybírám spolupracovníky, kteří dělají činnosti jinak než já. Pokud jsou jejich postupy funkční, je to nejlepší možné zjištění.  Preferuji výsledek týmu, nikoli své názory a představy.  Několikrát jsem si spletl člověka, který má dobré nápady, s člověkem, který dělá výsledky. Mluvil tak zasvěceně, že jsem si myslel, že to také zrealizuje. Neuspěl. Udivují mne vykonavatelé, kteří poctivě dřou, ale plánovat zásadně odmítají.

Typologie osobnosti:

Neboli také ENNEAGRAM popisuje devět osobnostních typů, je to alternativní metoda, kterou současná psychologie nepoužívá. Devět typů osobnosti: perfekcionista, dárce, herec, romantik, pozorovatel, skeptik, požitkář, bojovník a smiřovatel. Záleží na každém, jak detailní a precizní  informace potřebuje pro fundované rozhodnutí. Vypovídající schopnost má už samo jméno. U každého typu  lze posuzovat slabá místa osobnosti, chování se ve společnosti, obranné mechanismy … Zde platí: „Pokud rozumíme sami sobě, snáze pochopíme a odhadneme druhé lidi“.

Jak koho přesně a správně motivovat? NE MANIPULOVAT

Je důležité vědět jak správně koho motivovat. Platí již dříve zmiňované, neposuzovat a nehodnotit. Cílem je konkrétního člověka správně motivovat, ne s ním manipulovat.

Nejjednodušší a zároveň nejpraktičtější je pochopit základní motivační prvek. Všichni lidé mají stejná kritéria, ale různé priority.

Vlevo je napsán motivační faktor a vpravo (za odrážkou), jak je důležité s touto informací pracovat.

1. Peníze -  zaměstnanec vše měří přes peníze, nadefinujte mu/ji tedy finanční odměny.
2. Emoce -  zaměstnanec si nevěří, řeší své pošramocené sebevědomí a sebejistotu, potřebuje tedy podpořit v tom, že „ON/ONA“ to, co dělá, dělá dobře.
3. Smysl - zaměstnanec hledá smysl činnosti, potřebuje komplexnější vysvětlení, proč, nač.
4. City – zaměstnanec se posuzuje podle toho, co si o něm myslí okolí. Řeší si svou pozici  ve společnosti, neustále ho/ji musíme utvrzovat o jeho/její důležitosti mezi lidmi.
5. Komunikace – zaměstnanec si potřebuje neustále s vámi o své práci povídat.

 Týmová spolupráce je o vzájemné úctě a vycházení si vstříc. Důvěra je základním kamenem spolupráce mezi lidmi.  Bez důvěry se spolupráce špatně utváří, protože pak se nesoustředíme na cíl, ale na to neudělat chybu, abychom nebyli označeni za viníka neúspěchu. Je lepší mít méně kvalitních pracovníků, nežli více, kteří si vzájemně překáží a zdržují se.

Přeji vám hodně pracovních úspěchů při výběru pracovního týmu. V případě, že shledáte, že jsou některé informace pro vás užitečné, budu velmi potěšen.