Homo naturam ignoransvyzkoumal : v paleolitu se lidé dožívali v průměru 27 let. Příroda tvrdí : sundej klapky z očí, pořádně se kolem sebe rozhlídni a uvažuj v širších souvislostech.
Kéž by vědci, předtím než zaboří svůj pohled do laboratorních hračiček za milióny, šli prostě někam na čerstvý luft na louku, pořádně se kolem sebe rozhlédli a vzali selský rozum do hrsti. Ušetřily by se neuvěřitelné finanční prostředky. Pozitivní je, že pravda nakonec i vědě navzdory vyplave napovrch, jen to trvá zbytečně dlouho.
CHRONOLOGICKÝ A BIOLOGICKÝ VĚK
Tedy nejprve - výše zmíněné "vědecké" tvrzení se obecně chápe jako "chronologický věk" tedy kolik let uplynulo mezi narozením a úmrtím organismu. Asi vás překvapím - z koster a zubů, tedy jediného co nám z lidí z paleolitu zbylo tento věk vůbec zjistit neumíme a nedělá se to.
Cituji z jedné bakalářské práce :
3.2 Metody odhadu dožitého věku na kostře
Odhad dožitého věku podle kostry nebývá vždy jednoduchý a přesný. Nejprve musíme rozlišit dva pojmy
věku: věk chronologický a věk biologický. Chronologický (kalendářní) věk se u každého jedince
počítá od jeho narození a je nezávislý na různých faktorech. Biologický (fyziologický) věk
označujeme jako stupeň opotřebení organismu. Je ovlivněn prostředím a závisí na mnoha faktorech,
jako je pracovní zatížení, choroby, životní styl a podobně, kterými může být buď zpomalen, nebo
urychlen. Biologický věk se nemusí vždy shodovat s chronologickým. U kosterního materiálu určujeme
vždy biologický věk v době smrti.
3.2.3.1 Odhad zubního věku
V dospělosti je již plně vytvořen trvalý chrup. ... Na chrupu proto můžeme
sledovat celkovou opotřebovanost, abrazi a ztráty zubů.
Tedy - suma sumárum, pokud nějaký organismus se dožije dejme tomu 90 (chronologických) let ale (biologický) stupeň poškození zubů a kostí bude mít na úrovni dnešního třicátníka bude za třicátníka taky prohlášen. Tedy - chronologický věk paleolitických lidí je jen odhadem jejich věku, reálně toto neumíme zjistit, tečka. Klíďo píďo se mohli dožívat 80-90 let za předpokladu, že jejich kosti a zuby budou vykazovat známky poškození neolitického třicátníka.
ANALOGIE
Co se zubů týče, máme tu nádherný, obsažný materiál - výzkumy zubaře dr. Westona Pricea :
V první polovině 30. let 20. století zahájil zubař Weston A. Price (1870-1948) z amerického Clevelandu řadu unikátních výzkumů. Přes deset let cestoval do izolovaných částí zeměkoule, aby studoval zdraví populací nedotčených západní civilizací. Jeho cílem bylo objevit faktory, které jsou zodpovědné za dentální zdraví. Jeho výzkum odhalil, že zubní kazy a pokřivené zubní oblouky, které mají za následek stěsnané a pokřivené zuby, jsou způsobeny nedostatky ve výživě, nikoliv zděděnými genetickými vadami.
Mezi skupinami, které Price studoval, byly odloučené vesnice ve Švýcarsku, gaelské komunity na Vnějších Hebridech, domorodé národy Severní a Jižní Ameriky, Melanézané a obyvatelé ostrovů v oblasti Jižního moře v Polynézii, africké kmeny, australští aborodžinci a Maorové na Novém Zélandě.
Kamkoliv přišel, tam dr. Price zjišťoval, že krásné rovné zuby bez zubního kazu, dobrá fyzická konstituce, odolnost vůči nemocem a dobrá povaha byly časté u těch domorodých skupin, které žily na své tradiční stravě bohaté na esenciální živiny. Když dr. Price analyzoval potraviny, které izolované národy používaly, zjistil, že ve srovnání s tehdejší stravou Američanů, dodávají alespoň čtyřikrát více ve vodě rozpustných vitamínů, vápníku a jiných minerálů a přinejmenším DESET krát více v tucích rozpustných vitamínů z potravin živočišného původu, jako je máslo, jikry, mušle, orgánové maso, vajíčka a živočišné tuky - právě z oněch potravin bohatých na cholesterol, kterým se americká veřejnost vyhýbá jako nezdravým.
Tyto zdravé domorodé národy instinktivně věděly to, co vědci v čase dr. Pricea právě objevili - že tyto v tucích rozpustné vitamíny, kterými jsou vitamín A a D, jsou pro zdraví životně důležité, protože fungují jako katalyzátory při vstřebávání minerálů a využívání bílkovin. Bez nich nemůžeme vstřebávat minerály bez ohledu na to, v jak hojném množství jich v našem jídle může být.
Dr. Price objevil další v tucích rozpustnou živinu, kterou označil jako aktivátor-X, jenž je přítomný v rybích játrech a mušlích, v mase z orgánů a v másle od krav, které se živí rychle rostoucí čerstvou trávou na jaře a na podzim. Strava všech primitivních skupin byla pro ně zdrojem aktivátoru X, který je nyní považován za vitamín K2. ... Izolované národy, které si Price fotografoval, stojí se svými krásnými těly, snadným rozmnožováním, emoční vyrovnaností a nepřítomností civilizačních onemocnění v příkrém kontrastu vůči civilizovaným moderním lidem, kteří žijí na „náhražkách potravin z moderního obchodu”, mezi než patří cukr, bílá mouka, pasterované mléko, nízkotučné potraviny, rostlinné oleje a pohodlné zboží plné nastavovadel a přidatných látek.
Objevy a závěry dr. Pricea jsou představeny v jeho klasickém svazku Nutrition and Physical Degeneration [Výživa a fyzická degenerace]. Kniha obsahuje pozoruhodné fotografie krásných zdravých primitivních lidí a také nezapomenutelným způsobem znázorňuje fyzickou degeneraci, k níž dojde tehdy, když skupiny lidí opustí svou výživující tradiční stravu ve prospěch moderních pohodlných potravin
Zuby lidí z těchto národů by ve světle stavu chrupu dnešní civilizace taky byly detekovány jako zuby třicátníka, možná i míň... Tedy dle stavu zubů (o kostech platí analogicky to stejné) stanovený chronologický věk na 27 let byl rozhodně výrazně vyšší, jak moc se lze už jen dohadovat ale, že to nebylo těch 27 je více než jisté...
