"Ohrožení viry" není v průběhu roku stejné - "útočí" (oni vlastně neútočí či neohrožují jen "dělají svoji práci" když jim člověk k tomu vytvořil podmínky, že) velmi selektivně. Nejlépe je to vidět na volně žijících zvířatech...
Jak už jsem uvedl v článku Nabízím 10.000 Kč za důkaz o úhynu d i v o k ý c h goril na ebolu - mikroorganismy, a to včetně virů nejsou na světě od toho aby nám škodili, ba naopak, jde o naše nejlepší přátele. Opakuji - jde o naše nejlepší přátele.
Ale jak se říká "množství dělá jed", problém vyvstává ve chvíli kdy je těchto přátel přespříliš... i vodou se dá upít k smrti (Američanka se upila vodou k smrti) a přesto to neznamená, že bychom ji měli likvidovat všude kde na ni narazíme (jak to v naší hlouposti činíme s mikroorganismy - viz Zlatý bludný balvan pro oficiální (pa)vědu č. 20 - sterilní prostředí podporuje zdraví)
Mikroorganismy včetně ne/živých virů (mají sice DNA/RNA, umí se replikovat ale na rozdíl od bakterií žádný vlastní metabolismus, neumí přeměňovat energii) plní spoustu rolí již za našeho života po něm roli našich hrobníků-kompostérů po smrti. Že tuto práci začnou vykonávat již za našich životů je v důsledku brutálního nerespektování přírodních zákonů ze strany člověka...
Všechny mikroorganismy včetně virů potřebují pro svoje rozmnožení/replikaci dostatek cukrů (sacharidů), pokud jich dost není nerozmnoží se... což si každý může vyzkoušet na vlastní kůži - přejde-li na nízkosacharidové stravování infekce (včetně virových) se ho už netýkají.
JAK JE TOMU U ZVÍŘAT ?
No úplně stejně - ty co mají to štěstí, že o ně nepečuje (přímo či nepřímo) člověk, mají to daleko ke krmítkům plných obilí, krmelcům plných chleba, skládkám plných obilných produktů, kukuřici myslivci poházené v zimě po poli či "dobrým duším" krmícím je tímto třeba u rybníka jsou v pohodě - tomu jsem se už věnoval zde Proč na ptačí chřipku neumírali orli či poštolky ?? Aneb řešením je nedat MO nažrat...
Nyní ale konečně k samému meritu věci tohoto článku.
Je zajímavé, že si nikdo nevšiml časových preferencí virů např. u ptačí chřipky či afrického moru prasat... kdy "útočí" ??
No jak u koho - u chované (obilím, luštěninami a kukuřicí krmené) drůbeže podobně jako u člověka - celý rok. U volně (ale nikoliv divoce) žijících tvorů výhradně v těch měsících kdy jim přirozené přírodní stravy ubývá a (bohužel) rádi "táhnou" k lidem pro přilepšení - zima a jaro, případně období vrcholícího zrání kukuřice u prasat. Že tím přilepšením není tráva (seno), byliny či hmyz, žížaly a brouci (tedy vše nízkosacharidové produkty) je nabíledni... pečivo, kukuřice atd.
Dokud mají tato zvířata dostatek své přirozené (nízkosacharidové) stravy (léto-podzim) jsou v pořádku... africká prasata sice v sobě mají virus moru ale mají to štěstí, že žijí v celoročně na jejich přirozenou (nízkosacharidovou) stravu bohatém koutě světa (= nepotřebují "potravinovou pomoc" ze strany člověka) a tak neonemocní a nehynou (bacilonosičství není žádný zdravotní problém, tím je až přemnožení mikroorganismů), "jen" infikují ty evropská co na rozdíl od nich nemají celoroční přísun přirozené stravy ale zato jednoduchý přístup k vysokosacharidové stravě.. myslete prosím na to až zase půjdete s dětmi na procházku k řece či krmítku v lese...
* * *
SÁM SE DISKUZE Z ČASOVÝCH DŮVODŮ NEZÚČASTNÍM, MÁTE-LI PRO MNE NĚJAKÝ
DŮKAZ
(vědeckou studii, pokus na zvířatech, podrobnou konkrétní causu)
NA PODPORU MNOU ZPOCHYBŇOVANÝCH VĚDECKÝCH TVRZENÍ A STOJÍTE O MŮJ NÁZOR NA NĚJ
POŠLETE MI HO MAILEM (kunc.standa@seznam.cz),
