Snad je konečně opět jedna slepá ulička medicíny rozpoznána a nebude dále užívána. Epochální objev dr. Otto Warburga o základní příčině rakoviny byl v minulosti zpochybňován a nahrazen blábolem o poruše dědičné informace buňky.
Novodobé "vědecké" léčení, asi tak vědecké jako pouštění žilou (a stejně tak účinné, šanci že zemřete na rakovinu máte furt stejnou jak před 50 léty), by mohlo být konečně nahrazeno opravdovým léčením... Kéž by...
Výzkumníci z University of California v San Diegu v časopise Nature tvrdí :
Při kvasných procesech se cukry mění na oxid uhličitý a vlastní kvasný produkt. Mikroorganismus díky této reakci získává energii, ovšem podstatně méně, než kdyby se uhlík prostě zoxidoval na oxid uhličitý; proč tedy provádět fermentaci místo normálního aerobního dýchání?
Chtějí-li buňky rychle růst a rychle se dělit a je-li současně k dispozici dost živin, pak se nevyplatí využívat je efektivně. Znamenalo by to totiž na ribozomech syntetizovat složitější enzymy. Efektivnější je ribozomy využít přímo k syntéze strukturních buněčných bílkovin, čímž se zkrátí cyklus od jednoho dělení k druhému. Přirozený výběr (respektive tragédie obecní pastviny) v malém: Buňky, které rostou rychleji, jsou ve výhodě oproti těm, které hospodárně nakládají se zdroji.
Je-li naopak živin málo, pak se stejně nedá rychle růst (ribozomy jsou tedy „volné“ a použitelné k syntéze i složitých enzymů) a vyplatí se zásobami šetřit a přejít na úspornější aerobní metabolismus.
A vo vo vo vo tom to je - vzít rakovinným buňkám jejich výživu (sacharidy) a donutit je tím opět přejít na kyslík, jak prosté...
