schema trávení živé a mrtvé stravy - pojídelní únava - namáhání slinivky břišní - Pottengerovi kočky - zácpa - moje zvířata -------------------------------------------------------
***********************************************************************************************
Dopsáno 27. 12. 2015 : TENTO ČLÁNEK JIŽ ZCELA ČI ČÁSTEČNĚ NEVYSTIHUJE MŮJ SOUČASNÝ NÁZOR, DOPORUČUJI PROJÍT MÉ NOVĚJŠÍ ČLÁNKY. Standa Kunc
************************************************************************************************
Schéma trávení živé a mrtvé potravy
Po vložení živé to jest trávicí enzymy obsahující potravy ji rozkoušeme a prosliníme, tím aktivujeme enzymy obsažené v potravě. Dál tato kaše putuje do žaludku. Žaludek si představte jako kožený vak, v prázdném stavu s protilehlými stěnami „připláclými“k sobě. Nyní se vrchní část žaludku mírně rozevře, celý žaludek připomíná tvar písmene Y. Tam se přesune naše kaše a zde se na několik minut zastaví a natráví právě aktivovanými enzymy dodanými spolu s potravou. Dál kaše putuje do spodní části žaludku, do žaludeční kyseliny, do tenkého a tlustého střeva, do konečníku a ven.
Trávení mrtvé stravy
Rozkousáním a prosliněním nedojde k žádné aktivací nějakých enzymů, protože tam už žádné nejsou... Proto již do úst musí putovat enzymy vyrobené uvnitř našeho organismu. Kde se v nás berou ? Umí je všechny vyrobit výkonná továrna na enzymy jménem slinivka břišní. Ta skutečně vyrobí a již do úst dopraví první enzymy. Přítomnost mrtvé stravy v organismu je velký problém. Tělo takovou stravu neumí strávit, bez enzymů by člověk umřel hlady. I vydá náš imunitní systém jasný rozkaz naší slinivce : „X výrobních linek přestavějte z metabolických enzymů na enzymy trávicí, v horní části žaludku je bezenzymová strava !!!“ To se i stane ale protože kapacita slinivky není nafukovatelná, nezbývá než aby část kapacity na výrobu metabolických enzymů věnovala ve prospěch výroby enzymů trávicích. A do žaludku putuje obrovské množství trávicích enzymů.
Tedy místo aby toto množství přišlo zvenčí v potravě je nucena slinivka k obrovské zátěži a práci. Jakmile díky této enzymové dotaci ze slinivky je potrava natrávena putuje do spodní části žaludku a dál už to je stejné jako v případě živé stravy.
Chcete jasný důkaz, že tomu tak je ? Ten důkaz každý zná na vlastní kůži, jedná se o takzvanou „pojídelní únavu“.
Dáme se knedlo-vepřo-zelo a po jídle jsme zralí tak akorát zalehnout a dát si „dvacet“. Proč nastává pojídelní únava ? Je to prosté... Slinivka břišní po pozření mrtvé stravy přestaví značnou část svých „výrobních linek“ na enzymy na výrobu trávicích enzymů. No a tato kapacita pak chybí k výrobě metabolických enzymů, tedy enzymů nutných mimo jiné k pohybu či myšlení. A jestliže chybí tak podstatná část urychlovačů dějů ve vás zákonitě jste potom unavení a zpomalení. Zajímavý moment – tato únava za 1-2 hodinky přejde aniž by jste mezitím aktivně odpočívali či dokonce se prospali. Zázrak ? Ne, pouze vaše slinivka zase začala naplno s výrobou metabolických enzymů...
Toto neskutečné namáhání naší slinivky až 3x během každého dne nezůstává bez následků.
Slinivka se sice snaží dostát svým úkolům a to zvětšováním se. Každý tvor skoro výhradně na tepelně zpracované stravě má slinivku břišní (vztaženo k váze organismu) 2-3x větší než tvorové třeba toho stejného druhu ale na výhradně enzymové výživě, to jest syrové stravě. Tato zvětšená slinivka je stejné „terno“ jako zvětšené srdce. Je jasným důkazem o nepřirozeném namáhání tohoto orgánu.
Jako každá součást našeho těla, je-li dlouhodobě extrémně přetěžována tak se jednoho krásného dne porouchá a začne tvořit málo jak trávicích enzymů (nastupují trávicí obtíže) tak i metabolických (to vede k nedostatečné likvidaci nežádoucích látek v těle a tím je umožněn vznik a rozvoj všech nemocí).
Navíc – i přes tento heroický výkon slinivky přesto není mrtvá strava strávena beze zbytku. Tyto zbytky ulpívají na stěnách střev, zhoršují vstřebatelnost jednotlivých nutričních látek do těla a jsou živnou půdou pro mikroorganismy. Tím je splněna podmínka pro jejich nekontrolovatelné množení do obrovských množství – mají nadbytek jídla, protože bakterie je vedle člověka jediný další tvor který se živí mrtvou organickou hmotou. Tedy ten, kdo jí velké objemy mrtvé stravy je potom náchylný ke všem infekčním nemocem, ten kdo nejí žádnou mrtvou stravu toho nezklátí ani malárie.
Když se vrátím k pokusu popisovanému na začátku této kapitoly – 2 skupiny zvířat, jedna s výrazně menším objemem stravy než druhá. A skupina na „podvýživě“ zdravější a déle žijící.
Myslím, že pozorný čtenář už teď tuší v čem to je. Protože věda nerozlišuje mezi živou a neživou stravou dostávají pokusná zvířata zcela běžně někdy až 100% svojí stravy v mrtvém to jest bezenzymovém stavu. A je tedy logické, že ta skupina která takové stravy, která vyčerpává IS, tvoří záněty a imunokomplexy (viz níže), je ideální stravou pro bakterie, tak ta skupina která takové stravy sní méně nutně musí být zdravější.
Podobně ve prospěch živé stravy hovoří rozsáhlé pokusy dr. Pottengera. Možná jste někdy slyšeli výraz „Pottengerovy kočky“.
Dr. Francis Pottenger byl americký lékař který ve 20.létech 20 století byl činný v kalifornské Pasadeně. A tam si založil výnosný byznys : v obrovském domě v Pasadeně choval stovky koček. Měl jich tolik z toho důvodu, že z jejich nadledvinek získával lékařský adrenalin který pak prodával.
O kočky se vzorně staral, měli veškerou veterinární péči, dostávali tepelně upravené maso, pasterované plnotučné mléko a olej z tresčích jater aby měli i vitamíny. Veškeré hygienické požadavky na nejvyšší úrovni. Kočky byly stoprocentně odkázané na své ošetřovatele, ven se nedostávali, lov jim byl znemožněn.
Přes všechny tyto problémy se obchodům s adrenalinem dařilo a pan doktor zakoupil další stovky koček. Ty umístil do nového prostoru. A nestíhal už pro tuto novou skupinu tepelně upravovat maso, dával jim je tak jak přišlo z jatek, bez jakékoliv úpravy.
Ke svému vlastnímu úžasu po čase zjistil, že tato nová skupina koček na syrové stravě je zdravá a netrpí žádnými problémy jako dosavadní kočky. A přitom všechny prošli úplně stejným chirurgickým zákrokem odstranění nadledvinek. Tato nová skupina se výborně rozmnožovala, kočky žili velmi dlouho, neměli nemoci, skvělé chování.
Jako správný vědec učinil dr.Pottenger pokus. Rozdělil kočky na 4 skupiny.
1.skupina dostávala maso i mléko po tepelné úpravě
2.skupina dostávala tepelně upravené maso ale syrové mléko
3.skupina dostávala naopak syrové maso ale pasterované mléko
4.skupina dostávala syrové oboje
Vyhodnocení pokusu :
1.skupina – již zde bylo popsáno, samé neduhy a nemoci
2.skupina – viditelně lepší stav než 1.skupina ale ještě stále žádná sláva
3.skupina – stav již velmi dobrý, protože maso byl základ kočičí stravy a tento základ už byl syrový
4.skupina – již zde výše popsáno, vynikající stav
Dalším problémem je, že mrtvá strava (zejména lepek, to jest vše z obilí) je velmi lepivá a mazlavá. Je dehydrovaná. A tím pádem dochází k dalšímu hromadění odpadu v našich tělech – nastává zácpa. Ale pozor – zácpa není „nešel jsem už několik dní na velkou“, zácpa je i to „vysněné“ jedenkrát denně !
Protože – kolikrát denně jíte ? Třikrát či dokonce ještě vícekrát ? A kolikrát vyměšujete ? Že jste rádi, že aspoň jednou denně?
Medicína počítá frekvenci až do 1x za 3 dny (včetně) za normál. Kdo by čekal, že k tomuto údaji došla nějak sofistikovaně tak ho zklamu. Prostě vezmou velkou skupinu lidí, udělají jim základní vyšetření, ti kteří jsou jakž takž zdraví vyplní dotazníky s otázkou „jak často“ ? Z výsledků se ořežou extrémy a zbytek se prohlásí za „normál“. Takže pokud za pár let vyplní alespoň deset procent lidí do této kolonky „1x za týden“ bude to prohlášeno za normál ! Přitom – úplně všechny ostatní tvorové chodí na velkou minimálně tolikrát kolikrát jí.
Opravdu není sebemenší důvod, proč by odpad ze snídaně měl někde ve vás přečkávat na odpad z oběda, společně počkat na odpad z večeře, v družném hovoru přečkat noc a pak jít společně ven :) Ne, ne – normál je - „kolikrát dovnitř tolikrát ven“. Lidé stravující se jen enzymovou stravou to takto mají... Hromaděné exkrementy v těle zase nejsou ničím jiným než Lukulskou hostinou prostřenou pro mikroorganismy.
Proto nejen lidé živící se převážně či dokonce výhradně živou, enzymovou stravou nikdy neonemocní žádnou z infekčních nemocí. A nejenže neznají chřipky (a to samozřejmě bez jakéhokoliv očkování) či angíny, zánět horních cest dýchacích, ale ani zdravotní obtíže typu ucpaný nos, zvýšená teplota, pořádná rýma a podobně.
Zářné zdraví též vidím na mých zvířatech. Chovám 2 zakrslé králíky, jeden má jen rok, ale druhý už šest let. Dostávají ke žrádlu pouze a jen enzymovou stravu, tedy trávu (klidně i zapařenou, nosím ji z luk v igelitové tašce), seno, syrovou zeleninu a ovoce, sem tam semínka. A díky tomu, že nikdy neměli ani kousek pečených obilovin (chleba, rohlík...) či cokoliv jiného tepelně zpracovaného těší se naprosto bezchybnému zdraví. Samozřejmě též nejsou očkováni. K veterináři vůbec nechodíme, žádnou léky či léčiva nepodáváme. Ten starší má stejně kvalitní srst, čisté oči, uši i vše ostatné na něm je stejně kvalitní jako u toho o 5 let mladšího. Neznalý člověk nerozezná který z nich je ten starší... viz jejich fota zde:
http://www.facebook.com/media/set/?set=a.388717437823295.105652.125956910766017&type=3.
To stejné platí pro moje psi – stáří 1,5 a3,5 roku. Dostávají syrové maso, kosti, zeleninu, ovoce. Venku si sami obstarají sem tam nějakou tu myšku, sem tam nějaký ten exkrement, čas od času požírají trávu. A krom povinného očkování vztekliny též nemáme jediný důvod k návštěvě veterináře či lékárny. A to teď se podržte – nedávám jim ani žádný přípravek k odčervování !!
Je to jednoduché – protože jak králíci tak psi nemají v sobě žádné hnilobné látky z tepelně upravené stravy nemají se v nich mikroorganismy na čem namnožit a proto je nijak neohrožují. Zvířata není nutno ani koupat (nebyly koupáni ani jednou) protože absolutně nesmrdí, a ani z tlamy jim nejde zápach, pobývat v jejich nejtěsnější blízkosti (třeba s nosem v jejich kožiších během spánku) je velmi příjemné. Kdo by měl zájem moje zvířata vidět klikněte na :
http://www.facebook.com/media/set/?set=a.271854509509589.82428.125956910766017&type=3
nebo shlédněte video se všemi mými zvířaty na www.septegram.cz .
pokračování 5/18
(v papírové formě kniha zde)
