7 podmínek pro zdraví, štíhlou postavu a spokojený život (3/18)

podmínka č.1 : zdravá strava (pevná strava) - mýtus č.1 a 2 - co jsou to enzymy - teplota 42 st.C = teplota smrti ---------------------------------------------------------------

SEPTEGRAM - podmínka č. 1

ZDRAVÁ STRAVA (PEVNÁ STRAVA)

 Co říci hned na úvod ? Opět něco překvapivého – nezáleží ani tak na tom, kolik sníme zdravé stravy jako na tom, kolik sníme stravy nezdravé. Nejde ani tak o nutriční nedostatky jako spíš o nutriční přebytky. Ty zejména ohrožují naše zdraví. Proto ten kdo celkově jí stravy, ať už jakékoliv, málo bude zdravější, než ten kdo jí byť třeba o něco zdravější, ale velké objemy. Proto třeba lidé, kteří jedí malé objemy, byť ne úplně zdravé tuhé stravy a vedle toho mimoděk splňují ostatní podmínky Septegramu (aniž by to tušili) se mohou relativně zdravý dožít i vysokého věku. Proto třeba nikdy nežil a nežije stoletý tlouštík.

O vhodnosti a užitečnosti jezení malého objemu stravy svědčí i vědecké pokusy které byly již několikrát provedeny.

Jedna ze dvou pokusných skupin zvířat dostává významně méně stravy než ta druhá. A právě tato méně živená skupina je vždy zdravější, vitálnější a déle žijící. Jak je možné, že skupina která dostává méně nutričních látek (vitamínů, minerálů, bílkovin, mastných kyselin atd.) je na tom lépe než skupina s bohatou stravou ?

Je to podobný problém na jaký narážejí badatelé u dlouhověkých lidí. Když zkoumají sto a víceleté starce tak narážejí též na fakt, že tito lidé, bráno vědeckým názorem jsou vlastně na podvýživě. Oni nesplňují nutriční tabulky které věda vymyslela právě proto abychom dlouho žili. Vrstevníci oněch starců co ty tabulky splňovali jsou již po smrti...

Čím to ? Je nutno vyvrátit  dva mýty :

mýtus číslo 1 – nemoci vznikají z nedostatků

Nemoci nevznikají primárně z nedostatku něčeho dobrého v organismu ale naopak z nadbytku něčeho špatného (tento nadbytek pak způsobuje sekundárně nedostatek nepostradatelných nutricií).

My jsme zvyklý když „na nás něco leze“ ptát se všech v okolí „co mám na to vzít ?“ neboli co dalšího mám „natlačit“ do těla, co by mi pomohlo zvládnout tu nemoc. Tady ale pes zakopaný není. Je nutno se naopak ptát „co mám vynechat ze své stravy, co z toho co jím mi ubližuje ?“. Chcete důkaz ? Nejlepší metodou jak se rychle vyléčit z jakékoliv nemoci je půst. Ale pozor, půst neznamená jen „nebudu jest maso“, půst znamená „budu konzumovat jen a pouze čistou vodu“. A přestože člověk po několik týdnů nepřijímá žádné živiny ale taky zároveň žádné jedovaté látky je vždy na konci správně provedeného půstu zdravější než na jeho začátku... s hladovkami u zvířat bylo již také provedeno nespočet vědeckých pokusů vždy se stejným výsledkem, hladovka zvířatům vždy prospěla

mýtus číslo 2 – léčí něco dodaného zvenčí (léky, bylinky, strava...

Již jsem o tomto hovořil, budu se opakovat ale je to zcela zásadní a důležitý moment. Na světě léčí a vyléčí organismus jediná věc. Nejsou to ani léky, operace, bylinky ani žádná strava. Jediný kdo léčí je imunitní systém organismu. On jediný umí zlikvidovat v nás všechno špatné a vše opravit do provozuschopného stavu. Na nás je „pouze“ najít takový životní styl (jehož součástí je i zdravé stravování) který mu „nehází klacky pod nohy“, nesvazuje tomuto vnitřními lékaři ruce, protože se svázanými rukami nedokáže léčit žádný doktor...

Ale jak poznat, jestli to co jím je skutečně zdravá strava ? Poradím Vám, jak i bez miliónů dolarů a vybavených superlaboratoří si lehce toto zjistit. Zdravá strava musí splňovat tyto podmínky :

1. nesmí vést k zácpě, tedy musí zůstat platit pravidlo „kolikrát dovnitř tolikrát ven“
2. strava nesmí vyžadovat čištění zubů, tj.i bez jakéhokoliv čištění zubů nedochází ke vzniku zubního kazu. Samozřejmě taky nesmí vyvolávat zápach z úst.
3. jídlo nesmí vyvolávat žádný tělesný pach, není nutno se mýt
4. za samozřejmé mám to, že nesmíte onemocnět žádnou nemocí :)

Pravidel by se dalo vyjmenovat ještě mnoho, ale nechci unavovat dlouhým výčtem. Pokud tedy vaše strava splňuje výše zmíněné podmínky, jde o stravu zdravou. V opačném případě zcela jistě nikoliv.

Tak a nyní tedy k rozlišení druhů pevné stravy. Základní rozlišení stravy můžeme provést na :

•  živou (trávicí enzymy obsahující)
•  mrtvou (trávicí enzymy neobsahující)

Vysvětlím Vám tyto pojmy na názorném příkladě.Vezmete-li syrovou mandli, zasadíte ji do půdy, dáte jí veškeré příhodné podnební podmínky, vláhu a tak dále stane se co ? Vyroste z ní krásný mandlovník. Pokud,ale tuto mandli třeba upražíte, poté ji také dáte do půdy, dáte jí veškeré ideální podmínky stane se něco úplně jiného. Ta mandle shnije v té zemi, mandlovníku se od ní nedočkáte... Ani z miliónu pražených mandlí už nikdy nevyroste ani jeden jediný mandlovník. Proč ? Je v nich zabitý základní životní prvek – enzymy.

Co jsou to enzymy ?

Enzymy jsou samotná esence života. Každý život je podmíněn přítomností enzymů, zcela bez nich každý organismus okamžitě umírá.

Enzymy jsou látky bílkovinného charakteru, které sami o sobě nic vlastně ani nedělají, ale slouží jako katalyzátory to jest urychlovače dějů. Jakýkoliv děj – přeměna energie v hmotu či hmoty v energii by bez enzymů trval doslova desítky let, dík jim proběhne ve zlomku sekundy. A protože například vaše srdce nemá čas čekat na jeden tep srdce 20 let je zřejmé, že jde o zcela zásadní prvek. Jakýkoliv živý organismus zbavený enzymů by okamžitě uhynul.

Enzymy se nachází všude kolem nás, nás zajímají hlavně ty naše lidské. Těch existuje několik tisíc, jsou velmi specifické, každý z nich umí urychlit jen jednu specifickou operaci v těle, jsou nezastupitelné (například jeden enzym otevírá cestu spermii do vajíčka, jiný „zabouchne dveře“ všem ostatním spermiím).

Základní rozdělení lidských enzymů je na metabolické, ty obstarávají veškeré vaše činnosti (např. pohyb, myšlení) i jsou součástí samoléčitelských schopností vašeho organismu. Druhou skupinou jsou enzymy trávicí, ty rozkládají pozřenou stravu. Omezující veličinou obou těchto kategorií je ale jejich životnost vůči teplotě !

Teplota 42 stupňů Celsia = teplota smrti

Prohlédli jste si někdy dobře rtuťový teploměr na měření lidské teploty ? U jaké hodnoty končí ? Ano, je to42,5 stupně Celsia. Proč nepokračuje dál ? Protože dál bychom měřili již mrtvého člověka. A proč mrtvého ? Protože v jeho těle by se již nenacházel žádný aktivní enzym. Ano, nad touto teplotou jak metabolické tak trávicí enzymy končí definitivně a nezvratně. Stejně tak jsou do posledního zničeny ozařováním (mikrovlnka), působením silného elektrického proudu či chemikálií.

Ale vraťme se k naší mandli. Tak jako syrová obsahuje klíčící enzymy nutné k vyklíčení tak úplně každá nad42 stupňů Celsiatepelně nezpracovaná plodina obsahuje i trávicí enzymy. Enzymy které pomáhají tuto plodinu rozložit. Na stromě, v obchodě či na ve vaší spižírně je v neaktivním stavu, zablokovaná tak zvanými inhibitory. Rozkousáním a prosliněním odpadnou tyto inhibitory, enzym se aktivuje.

pokračování 4/18

(v papírové formě kniha zde)