21. století očima roku 3021, kapitola 1. Doba utěsněná

Jak víte, píšeme rok 3021. Jsem profesorem historie, mojí specializací je středověk a z něj 20. a 21. století, mám tedy o těchto dávných časech hodně podrobných informací. O této době se učí ve škole i můj synek, žák páté třídy...

  Tati, ve škole v dějepise probíráme středověk a dnes jsme se začali učit o 20. a 21. století. Rád bych se tě na pár věcí zeptal, nerozumím tomu. Víš tati, tehdy musel být hrozný život. Představ si, že pokud teda pan učitel nekecal, že lidé tehdy žili bez ionizovaného kyslíku. Plynu radon, který my nazýváme Životodárný, protože nám kyslík ionizuje se tehdy dokonce báli a snažili se ho úplně od sebe vytěsnit ! To z toho neměli žádné zdravotní obtíže ?

  Víš, lidé tehdy ve středověku uvažovali o vzduchu dost primitivně, představ si, že ho tehdy ani nepočítali jako my dnes mezi potraviny.

  Jak ho nemohli počítat když ho tehdy stejně jako dnes konzumovali 6 až 8 kilo denně ! Anebo to tehdy ještě nevěděli ? Jak mohli být tak hloupí, to dnes ví každý páťák !

  Inu, nesuď tak přísně, za dalších tisíc let bude páťák taky vědět víc než já dnes. A i tehdy toto už věděli ale prostě tomu nepřikládali dostatečnou důležitost. Zdravotních, zejména psychických obtíží z toho měli mnoho ale ani je nenapadlo si to spojit s nedostatkem ionizovaného kyslíku, bohužel.

  Asi jste se učili o tehdejším jevu zvaný ponorková nemoc, kdy lidé v prostoru bez dostatku ionizovaného kyslíku se stávali buď depresívními či většinou naopak agresívními, popudlivými, se špatnou náladou...

  No tak vidíš, tak měli z toho problémy... Ale o ponorkové nemoci jsme se ještě neučili, co  to bylo ?

  No jo, jenže tehdy lidé uvažovali na úrovni středověku, neuznávali naši dnešní zásadu, že za každou nemocí je schovaná konkrétní materiální příčina, věřili u nemocí na jakési "padání z nebe". Když tehdejší doktoři už nevěděli kudy kam tak za příčinu nemoci označili tzv. psychosomatické příčiny, za ty se schová všechno a vypadá to učeně byť je to de fakto přiznání "my boha vůbec netušíme odkud se to onemocnění bere" Kupříkladu ponorkovou nemoc přičítali těsnému prostoru a příliš dlouhému pobytu stejných lidí pospolu. 

  A ponorková dostala ta nemoc pojmenování podle toho, že se poprvé masově projevila u posádek ponorek kdy do té doby zocelení námořníci se stávali popudlivými slečinkami a vznikali malicherné konflikty. V ponorce poprvé v lidské evoluci došlo k uvržení člověka do prostoru bez přístupu ionizovaného kyslíku.

  No a to je nenapadlo, že už stovky let předtím nespočet lodí brázdilo širý oceán po dlouhé měsíce, stále ti stejní námořníci se denně potkávali na stejném prostoru, spali v těsných kajutách, byli ohroženi piráty, bouřemi či kurdějemi ale žádná "lodní nemoc" nevznikla ? Že tedy toto vysvětlení ponorkové nemoci je na vodě ?

  Hmm, nenapadlo. On tento jev se dokonce objevil už dávno před ponorkami, jen nebyl tam masový a středem zájmu. A to sice u polárních výprav, kdy v dokonale utěsněných stanech polárníků, po dýcháním znehodnocení interiérového vzduchu docházelo též k rozepřím. A taky nikoho nenapadlo, že stovky let předtím  tisíce lidí cestovalo po světě, spalo ve stanech a k tomuto jevu nedocházelo. Že Eskymáci v jejich malých iglú byli happy. Ti všichni totiž měli dostatek ionizovaného kyslíku. Kvůli nedostatku ionizovaného kyslíku se dokonce málem střílelo ve vesmíru, kdy jeden kosmonaut na druhého vytáhnul pistoli.

  V roce 2011 došlo k jednomu důlnímu neštěstí, v Chile bylo 33 horníků uvězněných v zasypaném dole. Prvních 17 dnů vůbec neměli zprávy o vnějším světě, vůbec tedy netušili jestli jim přijde někdy nějaká pomoc, celkově pod zemí strávili 69 dní a žádná ponorková nemoc se nekonala, bo měli dostatečně ionizovaný vzduch.

  Vždyť to by si musel dát do souvislostí i tehdejší páťák...

  No, nejhorší je, že si to do souvislosti nedali ani tehdejší vědci, ba naopak. Tehdy vznikl jev který nazýváme Ponorková nemoc suchozemců, tehdy tomu říkali Syndrom nemocných budov. Jakmile začali lidé používat železobetonovou základovou desku domů, později dokonce i Faradayovu klec jako základ celého domu začali být v těchto interiérech nemocní, zejména psychicky ale i fyzicky - různé alergie, astmata apod. Přesto trvalo dalších 200 let než se na toto přišlo... Lidé dokonce tehdy stavěli tak zvané pasívní domy, kde vzduch cirkuloval dokola víceméně stále ten stejný, vůbec celý rok nevětrali no prostě hrůza. Když se k tomu připočtou hodiny strávené v tehdejších autech či dopravních prostředcích, díky tehdejší tak zvané klimatizaci nevětrané po celý rok tak je jasný tehdejší obrovský nárůst nemocí v civilizované části světa.

  Tati, jak je možné,. že se toto všechno mohlo stát ? Proč to vůbec všechno dělali ?

  Víš, lidé tehdy trpěli neúctou k přírodě a naší vlastní evoluci. Mysleli si, že můžou beztrestně porušovat přirozené přírodní podmínky a podmínky za jakých probíhala naše více jak dvoumilionová evoluce. Neuvažovali v širších souvislostech, jevy zkoumali izolovaně. Byli posedlí úsporami energií, věřili, že utěsněním prostoru ušetří finanční prostředky a neuměli si spočítat, že porušování přírodních zákonů se jim setsakra prodraží v lékárně, u doktora a předčasnou ztrátou zdraví a  života.. Trvalo dalších 200 let než pochopili, že příroda a evoluce se musí respektovat a, že se musíme podvolit jejím zákonům. Posílali své alergické děti na ozdravné pobyty za ionizovaným vzduchem do jeskyní či k moři, že by ale měli vylepšit svůj každodenní interiér je jaksi nenapadlo.