Vlastenectví

Vlastenec je člověk, který je hrdý na zemi, ze které pochází. V našem případě je hrdý na to, že je Čech. Můžeme mluvit také o jeho národní hrdosti a patriotismu. Pojem vlastenectví je ovšem velmi pomíjivý. Pojďme se nad tímto pojmem trochu zamyslet...

V úvahu přichází otázka, zda jsme doopravdy vlastenci a jsme-li vlastenci stále, a nebo jen, když se nám to hodí. Je vlastenec ten, který je hrdým Čechem pouze ve chvíli úspěchu? Když například vyhraje česká hokejová reprezentace titul mistrů světa, všichni svorně oblečení v národních barvách hrdě křičí, že oni jsou Češi a bujaře oslavují. Nebo naopak se můžeme ptát, zda je vlastencem, tedy tím pravým vlastencem, člověk, který má zjevnou snahu potírat ve své zemi národnostní a etnické menšiny.  Jsme například hrdí na to, že někdo zaútočí na dům romské rodiny zápalnými lahvemi a způsobí tak malému dítěti zranění, která ho budou provázet po zbytek života? Někteří z nás ano. Toto ale není vlastenectví. Dostáváme se tak k další otázce. Co všechno se dá ukrýt pod pojmem vlastenectví?

V tomto případě jsou nám dobrými příklady nejen různá hnutí a uskupení, ale také politické strany. Například politická strana SUVERENITA - Blok Jany Bobošíkové (SBB). Boj za suverenitu České republiky, boj za národní samostatnost, české hodnoty, kulturu dědictví. Zní vám to hezky? Nejspíš ano, ale víte, jak chce tato strana své programové body prosazovat? Prospěje nám separace od Evropské unie? O separaci od EU se dlouhodobě snaží i fanklub prezidenta Klause - Strana svobodných občanů (SSO). Právě Suverenita a Strana svobodných občanů si získali veřejnou a otevřenou podporu prezidenta republiky. Hájí náš prezident opravdu naše zájmy? A co náboženství? Předsedkyně Suverenity, Jana Bobošíková, je proti stavbě mešit v Česku. My jsme tady přeci doma, tak ať se muslimové přizpůsobí. Nemá snad každý právo na své náboženství? Začneme strhávat židovské synagogy, protože židé jsou doma v Izraeli? Ještě horší to je s Dělnickou stranou sociální spravedlnosti (DSSS), která vznikla ihned potom, co Ústavní soud rozpustil Dělnickou stranu. Propojení DSSS a předtím DS s pravicovými extremisty a neonacistickými hnutími je naprosto zjevné a prokazatelné. Tato strana ve volbách do parlamentu překročila hranici jednoho procenta a obzvláště u mladších ročníků se podle voleb na školách těší poměrně velké podpoře, především na učilištích a různých oborových školách. Je to v pořádku? Jak je to možné?

Nyní se zamysleme, zda jsme opravdu vlastenci. Jak by měl vypadat a jak by se měl chovat pravý český vlastenec? Na tyto otázky už si musí každý z nás odpovědět sám.