Jaká církev je potřebná k spáse?

‚Katolickost‘ církve nespočívá v jejím názvu, ale především v učení, že Ježíš Kristus je jediná – všeobecná - spása pro všechny lidi všech časů a národů.

V minulém díle apologie jsme si ukázali, že Ježíš Kristus založil církev jako určitou viditelnou organizovanou společnost, která je legitimním nástupcem starozákonního Božího lidu, aby pokračovala v Jeho díle spásy mezi všemi národy až do konce světa. Jaké jsou vlastnosti a známky této Kristem založené církve? To vyplývá z celého učení Pána Ježíše Krista, z toho jakou spásu a jakého Boha nám zjevil! Už v Apoštolském vyznání výry se říká: „věřím svatou církev obecnou“. Nycejské vyznání výry uvádí čtyři známky církve Kristovy:jedna, svatá, katolická, apoštolská.Proč je tomu tak?

Kristova církev musí být jenjedna, protože Pán Ježíš založil jen jednu a žádnou další církev; protože je jen jeden Bůh a jedna cesta spásy – Ježíš Kristus(Ef 4, 5); je jediné učení, jediné Boží zjevení – to které bylo završeno vtělením, činností, smrtí, vzkříšením a nanebevstoupením Božího Syna i sesláním jím zaslíbeného svatého Ducha, který apoštolůmpřipomněl vše, co jim Kristus řekl (J 14,26). Z této jediné církve Kristovi se tedy vylučuje každý, kdo přijímá nějaké jiné učení, jiné „bohy“ a jiné cesty spásy.

Kristova církev jesvatá,protože je založena svatým Bohem - Pánem Ježíšem Kristem -, který je její hlavou (Ef 1,22) a jejími členy (údy) jsou ti, kdo byli Kristem posvěceni (1Petr 1,2); dále protože jejím posláním je posvěcovat člověka a přivést ho do nebe – k účasti na životě svatého Boha ve společenství všech svatých.Od společenství církve svaté se tedy vzdaluje každý, kdo hřeší a zcela se od ní odděluje ten, kdo hřeší odmítáním jejího učení – svaté víry.

Kristova církev jevšeobecná (nebili katolická),protože její poselství – evangelium o spáse skrze pokání a víru v Pána Ježíše Krista – je určeno všem lidem všech národů, kultur a náboženství ve všech časech. Kristus řekl apoštolům:„Jděte do celého světa a hlásejte evangelium všemu stvoření. Kdo uvěří a dá se pokřtít, bude spasen, kdo neuvěří, bude odsouzen.“ (Mk 16,15-16). „Ježíš přistoupil a řekl jim: ‚Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku.“(Mt 28,18). Tato všeobecná církev zahrnuje všechny spasené, i ty, kteří žili před příchodem Krista, protože i oni byli spaseni skrze Krista a v něm, když věřili v Boží spravedlnost, kterou je Kristus (1Kor 1,30).‚Katolickost‘ církve tedy nespočívá v jejím názvu, ale především v učení, že Ježíš Kristus je jediná – všeobecná - spása pro všechny lidi všech časů a národů. Víra, že spása je jedině v Ježíši Kristu, sama o sobě přináší rozšíření této víry do celého světa. Jinými slovy: víra ve všeobecnou spásu v Kristu přináší všeobecné rozšíření církve takto věřící. Struktura, která toto učení o všeobecné spáse v Kristu nepřijímá, není katolickou církví ani její částí, a to se týká současného Vatikánu a celé psoudocírkevní struktury s ním sjednocené. Současný Vatikán popírá nejen všeobecnost spásy v Kristu (viz mezináboženský dialog, výroky o jednom Bohu s muslimy i dalšími pohany atd.), ale také všeobecnou neměnnou platnost a závaznost Božího morálního zákona (viz Františkova encyklika ‚Laudato si‘), která je předpokladem všeobecného odsouzení všech lidí (Řím 3,23) a všeobecné potřeby spásy v Kristu.

Kristova církev je apoštolská, protože zachovává apoštolské učení a její biskupové jsou právoplatnými nástupci apoštolů. To se rovněž netýká současného pseudopapeže Františka ani biskupů s ním sjednocených, neboť apoštol je poslán Ježíšem Kristem, aby otevřel oči Židů a pohanů „a oni se obrátili od tmy ke světlu, od moci satanovy k Bohu, a vírou ve mne dosáhli odpuštění hříchů a podílu mezi posvěcenými.“ (Sk 26,18) Pan Bergoglio koná pravý opak: Odvrací křesťany i pohany od víry v jediného pravého Boha a nutí je přijmout jediného falešného ‚boha‘ – ducha antikrista, který přijímá všechna náboženství, všechny modloslužebné kulty a všechny nemorálnosti, jen jedinou věc odmítá – spasitelnou víru v Pána Ježíše Krista jediného Spasitele, Pána a Vládce všech lidí.

Proto další důležitou známkou katolické církve je dnes i to, že je oddělena od současného Vatikánu!