Česká pošta - Český monopol?

Píši dopisy. Nejspíš také patří k nějaké menšině, ale ta 4% to není...  

Kdykoliv svým přátelům řeknu, že si dopisuji s dívkou z Německa, nechápavě na mě koukají. "Dopisuješ?" Ptají se. "Ty myslíš takové to - papír a tužka, obálka, známka...?" Připadám si vždy jako blázen, ale je to tak.  Stále mi přijde "papírový" styk hezčí, než ten počítačový - alespoň tedy do ciziny.

Pravda je, že mám občas problém s dopisy či balíky. Místo dopisu s JAKÝMSI vánočním dárkem, loni v zimě, mi přišla otevřená obálka s dopisem a dárek nikde. Dopis byl v průhledné obálce a ně něm razítko "přišlo poškozeno z ciziny". Že by Němci (taky) kradli? Přešla jsem tento detail bez jakékoliv stížnosti, avšak se šrámem na duši, že Ježíšek není schopen dostat se přes hranice.

Jenže dostat se ze zahraniční pošty do té naší, české, není legrace ani pro normálního člověka či pošťáka a hned Vám to dokáži: Moje sestra sportuje a speciální obuv na závody se jí objednává z ciziny. Moje maminka zařizovala přívoz obuvy pro celý sportovní tým, tzn. asi 4-6 párů značkových bot. Následovaly asi 3-4 týdny čekání. Máma doma přešlapovala, jak nervozní tatínek před porodním sále, ale stále nic nepřicházelo. Následně byla i 3krát na poště zeptat se, zda jí NÁHODOU balík již nepřišel, lístek o upozornění neodlétl, pošťačka, která balík nesla, nebyla unesena...Odpověď byla stále stejná - ať neotravuje, že pro ni nic nemají. Po 4 týdnech jí přišel konečně lístek - 2. upozornění, že si stále nevyzvedla balík a jestli si ho nevyzvedne do 2-3 dnů, pošlou ho zpět. Musím říct, že uragán, byl oproti mojí mamince slabý vánek. Hnala se na poštu se slovníkem jak dlaždič...jistě jste to také někdy zažili, tak nemusím sáhodlouze popisovat průběh vyzvednutí balíku.

Druhý názorný příklad: V nově koupeném bytě máme po předchozích majitelích na dveřích krásné zlaté kliky. Bohužel, jedny dveře byly ošizeny a tak jsme se s přítelem jali shánět poslední zatoulanou kliku. Poté co nám bylo řečeno, že se minimálně druhým rokem nevyrábějí, hledali jsme na internetu. Odměnou nám bylo nalezení poslední této zlaté kliky v republice, ne-li na světě... Klika byla poslána poštou. První týden -  čekáme. Druhý týden -  přítel je na mrtvici. Třetí týden - přítel volá dodavateli, kde ta klika je. Vzhledem k tomu, že klika byla opravdu odeslána před 3 týdny, zašel přítel raději na poštu. Na jedné mu řekli, že balíky nevyřizují, ať jde jinam (malé město). V druhé poště se mu paní šla ochotně podívat do skladu. Zjistila, že balík u nich leží již přes dva týdny a že nebyl zastižen (v práci, neboť tam si nechal balík poslat). Nechápu to, neboť běžná pošta do firmy chodí, jen lísteček o balíku ne a ne dorazit...

Takže jsem pojala dojem, že Ježíšek nemá pas, závodní boty nejsou tak rychlé jak by měli být a můj přítel je lajdák, který nechodí do práce.

Ještě že máme tak pracovité pošťáky a pošťačky. Co bysme si bez nich, národe, počali!