V Pandořině skříňce zůstala naděje... aneb nezušitelná totalita

Pokračuji v námětu na sci-fi. Organizace Dark Side vytváří další koncentraci neformálního programu PES do státní struktury.

Pokračuji v námětu na sci-fi .

A protože Srdcem neprojde nikdo i jen za ukradení tužky (v české měně 2 kč) nebo za posmívání se někomu - a protože tu máme program PES a další programy, kde také nikdo neprojde, protože kolektivně způsobují utrpení a následnou smrt lidem v programu, kteří jsou ale všichni "jeho žena" - tak nastal čas na finální fázi organizace - centralizaci neformálních a zdánlivě nezávislých programů do jedné organizace a do struktur státu.

Již v 8. století před naším letopočtem chodil po Řecku slepý vypravěč Homér a vyprávěl lidem různé příběhy o bozích, mimo jiné také příběh o Prométheovi, který donesl lidem oheň a jak to nejvyššího boha Dia naštvalo a vymyslel nádhernou dívku Pandoru, kterou chtěl dát Prométheovi za manželku. Ten ale tušil úskok a nevzal si ji. Varoval také svého bratra, aby nebral všechny dary bohů. V Česku na to máme písničku: Neber si synečku, co kdo dává, z takových jablůček bolí hlava...

Když Pandora otevřela skříňku, kterou neměla otevírat  do světa se rozletěla bída a nemoci, tak na dně zůstala NADĚJE.

Naděje se prolíná celým příběhem organizace Dark Side a hledáním toho, jak zastavit běh času, zrušit naději a vytvořit absolutní totalitní stát, který nemůže být nikdy nikým narušen.

Naděje v dosavadních programech organizace Dark Side spočívala v tom, že byť to bylo skoro nemožné, také se to moc nestávalo, přece jen se sem tam mohlo stát, že by programy organizace někdo prošel. Byť to byl otrok od miminka, byť o tom, že o programech nic netušil, ani o organizaci Dark Side, neuměl žádnou techniku, zhasínali mu od miminka světýlka v jeho nitru, pořád existovala naděje, že by někdo prošel.

A organizace vyžaduje absolutní strach, absolutní poslušnost.

Jenže to lidem nemohla říci, protože by ji nepodporovali.

Britský myslitel a filosof Edmund Burke na konci 18. století řekl: "Jedna věc je nezbytná pro triumf zla, aby dobří lidé nedělali nic."

Proto organizace po celém světě rozšířila programy PES, kdy lidé pronásledují již ne čarodějnice jako ve středověku, ale speciálně vybrané otroky od miminka (a nevědí to o nich pochopitelně), které jsou "vytuněné tak, aby byly nesympatické ve všech ohledech - jak fyzicky (ženám se dělají fousy, berou se jim vlasy, jsou vysoké, takže působí povýšeně a mají velké nohy, takže se jim muži smějí), tak z hlediska skutků, které však koná  - jako "jeho žena" - takže je z hlediska srdce nevinná, protože to neudělala sama a ze své hlavy a ze své vůle.

Všichni otroci jsou "jeho žena". "Jeho žena" je pojem pro osobu, která je ovládaná ve skutcích speciálně vycvičeným týmem lidí, z nichž jeden je hlavní a má v sobě akumulovanou sílu (i sexuální) cca 40 dalších pracovníků. "Jeho ženu" musí dělat také rodina a rodiče od miminka, a všichni v okolí to vědí.

Ne všichni ale vědí, na co všechno bude "jeho žena" použita - pomáhají, protože musí. Je třeba říci, že není možné posuzovat lidi a pracovníky jako "špatné lidi", protože pomáhají mučit děti a lidi. Organizace funguje opravdu jako hodinový stroj již mnoho tisíciletí a kdo by se pokusil cokoli zrušit, co se pokouší prosadit vedení, bude zabit, protože všichni jsou již drženi jako "děti" nebo spáchali nějaký zločin.

Organizace postupuje pomalu, a to "shora dolů" -  "top down" a kdokoli by se jí postavil do cesty, tak ho semele.Má mnoho set let na to, aby se doladila do nejvyšší dokonalosti a koho dá někdo do programu, aby z něho nemohl vyjít.

Proto se vymýšlí stále nové a nové programy, proto začaly různé revoluce ve světě, aby se demoralizovali lidé (revoluce zabíjí své vlastní děti, je známé už od francouzské revoluce) a mohly vzniknout nové a nové programy, které by v původní společnosti nemohli vzniknout.

Proto jde do programu dát člověka už jen za pohyb obličeje, který sám o sobě může znamenat mnoho různých významů - a navíc, ani ho nemusí dělat pracovník sám, ale dělá ho jeden s týmu organizace, který po letech ovládá každou myšlenku otroka  každý pohyb jeho tváře.

Jenže programy vzniklé v totalitních státech, kde radikálové typu komunistů nebo lidových milic vymyslí obzvláště nové programy - se musí dostat zase zpět, do zdánlivě stabilních společností. Proto se pořádají i opačné transformace společnosti.

Naše popisovaná organizace působí v časoprostoru po pádu totalitního režimu, který na tomto novém území buduje novou, ještě silnější totalitu. Tato totalita bude garantovaná organizací Dark Side, která byla založená již více než před stol lety a byla kořenovou organizací i totalitního státu.

Po pádu totalitního režimu pochopitelně nezanikla, ale transformovala se do jiné formy, především do neformálních programů PES:

Otroci původně patřili Lidovým milicím, kteří si s dětmi hráli a způsobovali jim nejrůznější trápení jako chudobu rodiny, dávali tříletým dětem tasemnice na základě teoretické možnosti. Např.žije v rodině s hospodářskými zvířaty, může dostat tasemnici nebo roupy. Dítě bere něco ze země, může dostat roupy do střev. Nebo - dítě zlobí, lidově "má roupy" - dostane roupy do střev. Nebo čtrnáctileté dítě požaduje po tatínkovi kapesné - kdo chce peníze, je kurva a kurva může být znásilněna. Tak zorganizují znásilnění - jsou to ale lidé a nechtějí, aby se hošík dostal do vězení počkají pár dní po 15-tých narozeninách, dívku přivedou do bezvědomí a znásilní ji. A teď to jsi holka někde říct. Zákon tě už v naší zemi nechrání a dokaž to, že jsi byla znásilněná.

Každý z otroků má různé značky, zavedla se značka "tři prsty", to znamená, že otrok má neustále tři programy, ale pokud je otrok třeba nadaný, může se značky měnit, takže může mít vlastně všechny programy a pracovníci jsou dobří - takže dobře, jeden z programů nemá. Nebo se vytvoří jeden program se deseti podprogramy a tři prsty najednou může znamenat 30 programů, ale jsou tři, takže tři hlavní.

Protože se mohlos tát, že otrok prošel Čistým srdcem, tak se k tomu přidal ještě program PES, který je takovou servisní organizací hlavní organizace a Čistých srdíček, kteří jsou také zaměstnanci organizace, nejsou samostatní a nezávislí.

Takže dříve tyto programy fungovaly nezávisle, v současné době se centralizují, takže hlavní osoba ve rozhoduje o všech programech. A cílem je, aby se tyto neformální programy staly státní strukturou, aby to byl stát, kdo má takovou neomezenou zákonodárnou moc(může měnit pravidla), výkonnou moc (současně vykonává rozhodnutí o týrání, mučení, exekuci věcí a člověka samotného) a také neomezenou soudní pravomoc (protože rozhoduje a soudí - teď se podívala namyšleně, ztratí to a to). Současně i média nejsou tzv. sedmou velmocí a nezávislou složkou ve státě, ale jsou činnými pracovníky v této organizaci.

Takže si představme naši loď, kde šéf rozhoduje, teď pojede "kůň" neboli Čistý a program PES čeká a když skončí Čistý a "dál tu už nic nemá", tak dostane pokyn program PES, aby otroka šikanoval, obíral ho o všechny jakékoli radosti života a nutil ho za ně platit.

Posledním programem, který už musí způsobit naštvání otroka v programu je - odnášení věcí z domácnosti. Už ne takové jen tak, že se něco sem tam ztratí nebo rozbití všech cennějších nástrojů každodenní potřeby, jako je lednička, pračka, pekárna na chleba, kávovary a jiné - tentokrát je to cílené odnášení věcí, takže otroku zůstane jen holobyt.

Vznik tohoto programu by nebyl možný bez vzniku totalitní společnosti, která si v klidu osobuje sahat na soukromé vlastnictví osoby - protože o tom rozhodujeme MY a MY jsme státem a zákonodárnou, výkonnou a soudní mocí. Třeba proto, že otroku někdo způsobil úšklebek nebo "MÁ". To že někdo "MÁ\ů je pro potomky komunistického režime jako červený hadr pro býka. A to může mít osoba i poloviční plat než pracovník, jen se chová "na výši". 

Použít proti otroku se dá všechno. Představme si, že otrok jako dítě ve 14 letech experimentoval s kouřením, brzy toho ale nechal a je nekuřákem. Již v té době (protože byl otrok) byl dáván při kouření do prány a lékaři v první chvíli, když se jim dostal do rukou, chtěli zjistit, jestli nemá poškozené plíce - co se tehdy způsobilo. V závěrečné fázi, kdy otroka už dělají všichni a trénují si na něm své techniky a způsobují mu multičetné selhání orgánů - tak dostávají do jeho mentální paměti kouř a neustále ho nutí vdechovat imaginární kouř v jeho mentální představě a dávají mu plíce do prány a pokouší se způsobit onemocnění. Připomeňme, že pracovníci vždy trestají, jenže je to neomezený trest a kruté mučení, zcela nesrovnatelné s jakýmkoli pozemským uspořádáním (snad kromě fyzického sekání končetin). Ještě je rozdíl mezi fyzickým sekáním končetin - že v té zemi lidé vědí, co se stane, když něco provedou. Mučení organizace Dark Side spočívá v tom, že to otroci nevědí a dokonce je podstatná část organizace vede k tomu, aby měli natolik neuspokojené potřeba a cítili křivdu oproti druhým, že prostě jednou vezmou spravedlnost do svých rukou a když jim někdo ubližuje, tak mu to "oplatí" - za co budou potrestáni nekonečným mučením a stanou se tréninkovou pomůckou pro pracovníky organizace. 

Zde v naší organizaci se jedná o mučení 24 hodin 7 dnů v týdnu, 365 dní v roce, neomezeně let, dokud se otrok nedodělá, stále dokola.

V organizaci je také etický pracovník, obvykle otroka také dělá od miminka a ten je jeho jakýmsi advokátem diaboli, hájí ho a snaží se o umírněnost, ale pochopitelně je to jen jeden hlas. Tento pracovník drží v ruce dušičku otroka a střeží ji. Je takovým hláskem naděje, jako když schizofrenní osoba jde na popravu a hlásek mu do poslední chvíle říká, že to bude dobré.

Takže náš milý nekuřák, co 40 let nekouří a nemá rád kouř, je najednou obklopen hnusným kouřem po dobu, co ho zrovna dělá pracovník, který dělá cigaretový kouř a jeho plíce,

Nebo osoba krade, jak říká Timón Athénský ve stenojmenné Shakespearově hře: "Vzory jsou všude, kam se podíváte... Slunce je zloděj - saje moři vodu. Měsíc je zloděj, krade slunci světlo. Moře je zloděj, když rozpouští měsíc do slaných slz. A Země? Taky zloděj - živí se výkaly, z nich plodí - humus. Život je jedna velikánská krádež."