Stojí mi! Tomu přece nemůžu poručit!

...zní místností a mladá pohledná žena se málem chytá za pusu! Jak to mohl říct tak nahlas? A před tolika svědky? Ti starší se s porozuměním usmívají... Jen dva mlaďoši se chechtají, až se za břicho popadají! Ta puberta!!!

Sváteční odpoledne, nákupní centrum, lehká (ne)vtíravá hudba, kadeřnictví pro pány i dámy bez objednávky, kadeřnice samé mladé kočky. Uvnitř salonu uvolněná a domácí atmosféra. Kadeřnice i zákazníci diskutují o všem možném. Židle pro čekající tam nejsou, tak se sedí na volných křeslech před zrcadly.

V jednom z nich trůní asi tak dvacítka s vlasy dlouhými až po pás. Služebním fénem si zkušeně suší vlasy a probírá se všemi kolem, o kolik (a jestli vůbec) si je má zkrátit, aby večer na party byla za hvězdu.

Hlavní slovo má paní-zákaznice, která přišla s manželem a dvěma syny. Od pohledu se jedná o rodinu s nízkonákladovým rozpočtem. Svědčí o tom nejen oblečení, ale i způsob mluvy. Matka od nich dostala poukaz na ostřihání jako vánoční dárek, jak se hned pochlubila ostatním.

Otec rodiny chvíli sedí v jednom z křesel. Diskuse je ale nad jeho možnosti a tak vytahuje cigaretu a odchází kouřit ven.

Jejich dva synové pubertálního věku s neskrývaným zájmem pozorují půlky jako kmínky, které vykukují z proklatě nízkých kalhot dlouhovlasé blondýny.

A pak se hvězdou odpoledne stává nenápadný mladý fešák s brýlemi podle poslední módy, který zatím jen tiše seděl v křesle u dveří, v uších sluchátka s hudbou, před sebou kufr na kolečkách a na něm položený apartní zimní kabát.

Věk tak 23–25, štíhlý, vysoký, usměvavý, hladce oholený, navoněný. Všechno na svém místě. Na první pohled o sebe pečuje. Určitě je vyholený po celém těle. Takhle si představuju metrosexuála…

Je na řadě a jde si sednout rovnou před zrcadlo. S kadeřnicí diskutuje o způsobu střihání. Používá odborné termíny. Že by to byl taky profík?

Mezitím jsem na řadě i já a jdu si sednout k umyvadlu na mytí hlavy. Čekám na moji kadeřnici, která jen bere peníze od mé předchůdkyně.

Najednou koukám a u druhého umyvadla sedí ten mladík a taky se chystá na mytí. Dává pokyny kadeřnici:

„Nejdřív umýt a pak ostřihat. Ale pozor, stojí mi!!!“

„Jo, stojí vám? A jak?“ ptá se kadeřnice… „Můžete mi to ukázat???“

Mladík se nadechuje k odpovědi a v ten moment si uvědomuje absurdnost situace. Zčervená a říká: „No, víte, slečno, tomu se přece nedá poručit!“

V ten moment zčervená i kadeřnice a i já mám co dělat, abych se nerozesmála taky.

Oba zmlknou, rudí až za ušima, a kadeřnice mu opatrně a bez hlásku myje hlavu. Připojuje se i ta moje a tak jsme s mladíkem při mytí docela pěkné duo.

Po vysušení se s ručníkem na hlavě přesunujeme na křesla. Obě po očku sledujeme diskusi těch dvou. A už nejsme samy! Maminka od rodiny se přesunula k mladíkovi a taky mu asistuje radou…

Ten znovu vysvětluje, jak to s ním je: „Stojí mi takhle! A tady taky!“ rozhazuje rukama. „A když to nejde, tak přidávám i gel!“

Kadeřnice je červená už i na zadku, ale statečně se ptá dál: „A gel vám pomůže a udrží to?“

„Jo, pak už to jde hladce!“ odpovídá hrdě mladík.

Kadeřnice stříhá a stříhá, mladík vše pozoruje a popohání ji, protože mu za půl hodiny jede vlak.

Ostatní se smějí a po očku ho pozorují. Je plně soustředěn na svoje vlasy a nic jiného ho nezajímá.

Po akci obléká kabát, bere kufr a upravený, vyfénovaný a nagelovaný vyráží směr nádraží.

Všichni v místnosti se usmívají a spiklenecká radost je cítit až ven!