- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Vaše články jsou čím dál více trapnější. Když není o čem psát, tak nepište. A nezapomeňte mi vtipně odpovědět a přidat několik "smajlíků", jak je Vaším zvykem.
Na úřednici EU je to dost slabé, snad tam nejsou všichni takové kapacity jako Vy.
Díky za příspěvek. Tak ty články neberte tak vážně... ...a nečtěte je!
PS. Málem bych zapomněla. Tady jsou:
...bravo, story přímo z běžného každodenního života, o tom co nás každého provází denně, nebo se pletu jinak tohle téma je věčné a nevyčerpatelné
Nepletete se... ...ale hlavně je třeba brát takové situace s humorem
vlastní prd vlastníkovi voní, je zdráv !!!
takže se klidně přiznejte, nic se Vám nestane
Že by ty studentky? Dokonce si i zacpávaly nosy...
Prdí i muj kocour, a to má šlechtický rodokmen...Podstatné je, že se neprdí schválně. Je to blbý, když černej Petr padne zrovna na mně, ale co naplat. Zadržování způsobuje bolesti břicha a stejně se to za chvíli ozve znovu. Byť muš, do slipů si vždycky stříknu parfeum (to se může hodit vždycky...), víc pro své spoluobčany holt udělat nemohu. Také se vyhýbám prdotvorné kuchyni, hlavně před společenskou akcí. Ruku na srdce (nebo na střeva) - všichni zhruba tušíme, která jídla jsou prdíkless a která mají jejich výrobu v podstatě v "náplni práce". Smažený bramborák se zelím a slaninou, podávaný v nádražím bufetu, již ze své podstaty vylučuje použít prostředek veřejné hromadné dopravy, že... A když už - mám dojem, že říci "pardon", udělat pár kroků vzad a pustit to - je větší prča než být rudý studem a tvářit se, že jsem po obrně lícních nervů...Tak myslím, že i přehnaná divadelní představení typu "jsem společensky otřesen/a, to je prostě nepřípustné.." apod.jsou OUT.
Světu mír.
Souhlas :-) Nedávno jsem byla u známé na návštěvě. Má velkého psa, který taky prděl :-) Známá ho vždycky pro jistotu napomenula, aby bylo jasné, kdo to byl...
copak vy nikdy neprdite ? jo taaaaak, to neni TRENDY ze ? Antikarma.
Každý prdí... Ale málo lidí o tom mluví...
Lepší je psát o životě... ...i když to zrovna není voňavé...
Když nám bylo kolem deseti, tak jsme se ptali spolužáků, jak se jmenuje to co padá z krávy, kozy, či zajíce atd. Poté co odpověděli jsme s radostí utrousili: S tebou se dá bavit jedině o hov.... Jenže opakuju, to nám bylo sotva deset.