Na důchod do Španělska? A co takhle večeři se sochou?

Lidé jsou různé - to říká staré rčení. Někdo potřebuje pravidelný řád, někomu stačí rámcový program a někomu je úplně jedno, co bude dělat za pět minut! A někdo ve všech variantách ještě dokáže vychovávat dítě!

Marta se nedávno vrátila od moře ze své oblíbené předzimní cesty – ze Španělska. Před vánoci je to prý nejlepší. Turistů málo, hodně domorodců, žádný sníh, žádný mráz, prostě pohoda... Celé kafe byla jako vyměněná...

„To bys nevěřila, kolik je tam starých lidí! A hodně z nich vůbec nevypadá na Španěly! A taky španělsky ani nemluví...“, smála se Marta: „Angličtina je takový univerzální jazyk a nemusíš ani ceknout španělsky a všechno, co potřebuješ, máš v cukuletu! Taky že Španělsko je ráj britských důchodců!“

V tom má Marta pravdu. Mám podobnou zkušenost...

Marta se smála dál: „Ve Španělsku můžeš vidět úplně všechno! Boháče i chudáky, černé i bílé, malé i velké, luxusní auta i bezdomovce...

V prosinci půlmaratonce i plavce v moři! A když chceš, tak v kopcích vidíš turisty s baťohem i staříky, co plivou plíce, ale kopec nevzdávají ani náhodou!

Sleduješ náklaďáky, co jezdí do přístavu a přístavní jeřáby jim nakládají bílý prášek. Na dálku nepoznáš, co to je, ale sype se to z násypky do kolony kamionů, jede jeden za druhým...

A na druhé straně přístavu vidíš jinou kolonu... Kolonu autobusů, co jedou pro natěšené turisty na zámořskou loď. Ti honem jednou na jeden den na prohlídku města a další den už jsou v úplně jiném městě! Co z toho asi mají?!?“

To netuším já ani Marta. Ale je jasné, že každému se líbí něco úplně jiného!

„Ráno piješ kafíčko na balkoně a sleduješ, jak pod tebou začíná školní den nástupem, hudbou a společným odchodem dětí do jednotlivých tříd...

Pak poobědváš skvělou rybu, popíjíš ještě lepší víno...

Co si přát víc?!? Skvělé místo na důchod!!!“

Jasně, že s Martou souhlasím. To by souhlasil každý! Je to přece paráda, ne???

„Ale občas nevěříš vlastním očím! Stačí se procházet městem a vidíš bezdomovce, jak sedí na chodníku a čekají, že jim hodíš nějaký ten cent... Nebo na rohu hraje stařík na housličky a také čeká, že mu přispěješ...“

„To je v skoro každém městě, ne?“, komentuju monolog Marty...

„Jo, to jo, to je. Ale ve kterém městě můžeš jít na večeři se sochou?!?“, směje se Marta...

„No to, teda nevím...“, směju se taky...

„To prostě jdeš vpodvečer městem, koukáš kolem sebe... Sice se moc fotit nedalo a musela jsem být opatrná, abych nedostala přes hubu...“, hledá Marta v mobilu...

A za chvíli mi ukazuje fotku: „ ...a najednou koukáš, že socha sedí v kavárně a večeří... A ještě má s sebou dítě, malou holčičku, která se té sochy vůbec, ale vůbec nebojí...!“

–-

PS. Důchod ve Španělsku musí být fajn... ...teplo, klídek, do Česka letadlem za tři a půl hodiny, letenky za pár, když se kupuje předem... ...co víc si přát???

Na důchod do Španělska? Jedině když uhneš! - Blog iDNES.cz

Na důchod do Španělska? Pár finďárů mi bohatě stačí! - Blog iDNES.cz

Na důchod do Španělska, aneb jak vyklepat ptáčka! - Blog iDNES.cz