60+?!? Stařenka je akrobatka! Hrabala se na lehátku u doktora!

Když má někdo na krku už pár křížků, tak mu je někdy docela ouvej! Už neběhá jako čamrda, doktorů potřebuje víc a víc a některé úkony už nejsou tak jednoduché. Třeba vylézt na lehátko u doktora už může být docela výkon!

Stařenky už byly v kavárně na značkách, obsluha chystala dobrůtky, ale co to? Paní Olina nikde! Stařenky vyhlížely z výlohy a až paní Jana ohlásila: „Vidím paní Olinu!“ a začala se smát. Paní Olina přibelhávala ke dveřím kavárny. Dvě hůlky, hlavu skloněnou a levou nohou se vezla po zemi, jako by místo ní měla sáňky.

Nějaký mladý muž ochotně otevřel dveře a paní Olina se usadila na svém oblíbeném místě. Ještě než dopadla na židli, zahlásila: „Potřebuju ještě jednu židli!“ Stařenky sice koukaly trochu zvláštně, protože paní Olina neměla zadek na dvě židle, ale tu druhou židli jí bleskem přistavily.

Paní Olina se obřadně usadila, vzala na klín kabelku a vytáhla z ní malý polštářek. Položila ho na přistavenou židli a na něj umístila levou nohu tak, aby chodidlo bylo volné a polštářek podpíral lýtko. Stařenky se chichotaly, když uviděly boty! Paní Olina měla červenomodrobílé polokecky, ale pozor! Chyběla jim pata a tak bylo vidět apartní proužkované červenobílé ponožky. Holt dáma každým coulem!

Paní Olina si objednala kafe a dortík a pravila: „No holky, co myslíte, už nejsem nejmladší! Ale naše kafe nevynechám ani náhodou! I kdybych měla přilézt po čtyřech!“

Obsluha oboje donesla v okamžiku, paní Olina pomaličku polkla první doušek a pak hned ukojila zvědavost ostatních: „Byla jsem akrobatka!“

Stařenky kroutily hlavami, protože široko daleko v poslední době žádný cirkus nebyl!

Paní Olina je nenechala dlouho čekat: „Mám výrůstek na patě. Už dlouho! Ale při poslední kontrole mi doktor řekl, že už nemám otálet a že to musí ven!

Tak jsem se objednala a šla na řezání. Lehátko v ordinaci bylo docela vysoko, ale vylezla jsem na něj bez pomoci. Mám přece nějakou hrdost!

Oblbovací injekce bolela jako prase, ale i to jsem dala. Odstranění problému jsem taky hrdinně dala, i když to taky bolelo! Jako co, to ani nechci říkat, nechci být sprostá!“, povzdechla si paní Olina.

„Ovšem vstávání z lehátka... ...to byla akce!!! Ležela jsem na břiše, z jedné strany doktor, z druhé sestřička...

Tak jsem se zkusila vzepřít na rukou. No, nešlo to... Kliky už nedávám a navíc pode mnou klouzal ten papír, co se natahuje před každým pacientem...

Zkusila jsem se tedy otočit na stranu, že to možná bude jednodušší... Pořád to klouzalo! Sestřička měla stejný nápad. Snažila se mi pomoct a taky mne chtěla otočit. Jenže já se otáčela na druhou stranu! Takže jsme se snažily obě a nic! Bylo to k vzteku!

Ze zoufalství jsem se začala smát! Hrabala jsem se tam jak hrabna z první C! Papír šustěl, až se nakonec roztrhnul! A já se hrabala na tom igelitu na lehátku! Igelit sice nešustěl, ale zase klouzal!

To teda byla situace! Tři stehy na patě, já se bezmocně povaluju na lehátku, oba se mi snaží pomoci!“, znovu si povzdechla paní Olina. Ostatní se usmívaly a některé to polohlasně komentovaly, že mají podobnou zkušenost...

„Nakonec jsme to dali! A protože jsme všichni komici, smáli jsme se tak, až to bylo slyšet do čekárny!“, paní Olina se rozhlédla po ostatních a rozesmála se:

„A jestli bude nějaké příště, vezmu si na kolena a lokty gumové návleky! Ty aspoň nebudou klouzat!“

–-

PS. S paní Olinou je vždycky veselo...

60+?!? Stařenka má výhodu! Může chlastat! - Blog iDNES.cz

60+?!? Stařenka nosí hlavu nahoře! Má totiž vlka pod bradou! - Blog iDNES.cz

60+?!? Stařenka se znovu narodila! Málem se udusila ve vlaku! - Blog iDNES.cz