Jitko, pobavilo... ty časy si dobře pamatuji. Před více než 30 roky jsme měli telefon, samozřejmě "pevný" a navíc dvojlinku, tudíž mohla hovořit jen jedna rodina z těch dvou :-((

Díky za zastavení

Jitko, to je skvělý blog!!! A doprovodná fotografie úžasná. Myslím, že "polohrubá" se asi stalo na delší dobu heslem mezi Tebou a sestrou .

Právě jsem dopekla makovec a při "polohrubé" si opět vzpomněla

a máš taky chytrej?

Myslíš jako chytrej k chytrýmu?

Nálada zlepšena ..... Jitko , díky ....

A to je dobře, díky, že ses stavila

Jitko super! Hlavně, když lidi zustanou lidmi:)

A že jste v době neexistujících mobilů a internetu nezavolala do Cimrmanova informačního šapitó? Tam by vám určitě poradili.

No to je teda pech!

Jitule, ja to ma presne tak, jak pises v zaveru. uz jsem taky letama mezi jinou generaci, nez vetsina mejch sousedu. a casto sam sebe vidim v jejich veku a tak se usmeju...vono "to" lety vsem lidem tak nejak dokape...

fotka na zaver blogu je NEZNA!

Marku, děkuji!

Ahoj Jitko. Povídání si a poslouchání se, posiluje lidskou vzájemnost a mobily to posunuly k dokonalosti. Moje vnučky, skoro pubertální, jsou ale dál. Objevily mobilem nabízený virtuální svět. To je ten, kterej ladí s dnešním oblíbeným slovem "jakoby". A s tímhle "jakoby" si rozumí až tak, že realita začíná bejt, jakoby, nuda.

Vzpomněl jsem si na tvůj blog z návštěvy v ZOO. Vnuk tvojí kamarádky lítal po areálu zahrady a přes mobil hledal, asi kešky a zážitek ze zoo byl úplně jinej než ten váš.

To je postřeh, kterej jsem vyčet kdysi z tvýho blogu a dnes to mám doma. Holčičky na sedačce vedle sebe, ale povídají si každá se svým mobilem. Můj pokus o vzájemnost, "holky, pojedeme na hřiště?" (gymnastický), obrací jejich oči v sloup.

Zdeňku, ani nevíš, jak jsi mě potěšil, že si pamatuješ mé blogy

Jinak s holčičkama to vydrž, jednou budou rády, že zaskočí k dědovi pro rady

Hezké vzpomínání

Byla to vzrušující doba, to dneska je dost nudná. Ahoj!