Tak jsem tady, paní Kaprová!?

Zvolal svalovec, když vyšel z auta jen tak v tričku a při bližším pohledu na mě znejistěl a pochybovačně kroutil hlavou.

Tohle vážně nebyla nějaká rychloseznamka, nebo nabídka k prodeji kaprů. Ale já už věděla pár dní své, rozhodně víc, než tenhle hezoun s fárem. A jelikož mám i ve svém pokročilém věku ráda trochu srandu, i když to tak nevypadá, spustila jsem.

„Tak odkudpak jste přichvátal vy, pane? Ti dva před vámi byli každý z jiného konce, jeden z Čech, druhý z Moravy“, dodávám trochu přidrzle, ale věřte mi, že dokážu být soucitná.

„Já su od Brna“, praví tričkomuž a trochu se zachvěje. Jakbyne, je přece prosinec! Tak Moravák, no to už mi ho bylo fakt líto, protože přece moja krev a tak jsem šla rovnou k věci.

„Jedete na inzerát, žejo?“ vyhrknu. A tak šel i on hned s pravdou ven.

„Jedu, ten týpek si ze mě dělá už dva dny fakt prdel. Pořád chtěl zálohu na super obchod, ale když jsem mu řekl, že přijedu osobně, típl mobil a už jakoby nežil. Opravdu ten Kapr nebydlí tady v té chalupě, jak stojíme?“ ptá se skoro s prosíkem a já mu opakuji to stejné, co těm dvěma před ním: že adresa sedí, ale kapra může tak leda chytit vedle v rybníce, a že v tomto domečku bydlí slušní a poctiví lidé, kteří naprosto nemají zájem na nějakých podvodných kšeftech. Zrovna teď tu nejsou, jezdí sem až na víkend. A na důkaz jsem je i prozvonila a s touto patálií je obeznámila.

Muž se po mých slovech už přestal trošku třást a tak jsem ho ještě uklidnila, že ten před ním, tady poblíž vartoval v autě nejmíň dvě hodiny a čekal, zda se lotr Kapr ukáže. No neukázal, jen já jsem šla zrovna od autobusu, tak mě oslovil, no a dozvěděl se krutou pravdu.

Nakonec jsme si s tričkomužem přesto všechno popřáli jen vše dobré. Možná bylo těch inzerátových zájemců víc, nevím, tohle byla náhoda, že jsem na ty tři natrefila.

Takže dodatek: „Pane jménem Kapr, který si takto zhovadile hrajete s lidmi, věřte, že háček je připraven a určitě se jednou trefí! Vánoce se přece blíží!