Proč se Sára točí?

Aby bylo jasno, kdo je vlastně Sára. Je to fenka, která nám dělá často společnost, když mladí nejsou zrovna doma. A než vyběhne do prvního patra, udělá několik koleček. Proč se točí, ví snad jen ona sama.

Ano, to jsem já, Sára. Když si mě mí páníčci pořídili, nebyla jsem na zemi skoro vidět. To bylo zůžo, když mě poponášeli po bytě a nosili po schodech v náručí ven, aby se se mnou pyšně pochlubili.

Pak jsem ale rostla jako z vody. Jakby ne, mám to v genech a navíc po takové dobré stravě to šlo samo. Tak jsem jim pěkně vyrostla. A skončilo nošení nahoru, dolů, musela jsem pěkně sama. To už bylo horší. Copak těm dvounožcům se to lehce řekne, ale pro nás hafany, je to docela síla!

Jasně, že ty schody nakonec vyběhnu, ale před tím se pěkně zatočím, ať si mají s čím lámat hlavu. Někdy i pětkrát udělám kolečko, a pak vyrazím. Toto musím udělat čtyřikrát!

Vždycky se usmívám, což oni nepoznají, když hlasitě nade mnou lamentují.

"To mě teda podrž, miláčku, proč se ta Sára pořád točí", přemýšlí kolikrát páníček a panička mu přitakává. Kdyby raději přemýšleli nad tím, pořídit si větší pelech, nějaké pořádné letiště, nebo jak se to po lidsku nazývá. Na tom dosavadním mám málo prostoru!

"Naše Sára má za ušima", lamentují kolikrát ti starší dvounožci, kteří mě hlídají, když páníčci nejsou doma. To říkají proto, že když se vracíme z procházky, čekám, ke kterému vchodu zamíří. Když k našemu, kde jistojistě vím, že budu sama, tak se ani nehnu z místa. A když se rozejdou k jejich dveřím, vyskočím, jako srnka a dávám jim tak najevo, jak jsem ráda. Ale před schodama se prostě točím!

Z toho nebyl moudrý ani pan doktor, ke kterýmu občas jezdíváme.

"To jsem ještě neslyšel, aby tohle pes dělal", broukal si pro sebe.

Ale ani tak chytrý člověk, jako je můj doktor, nemusí vědět všechno.

Jsem prostě taková a mám svou image, jak se tomu teď hodně říká. A navíc, jsem přece jako ženská. Ony rády tančí a já se prostě taky točím!

Kdepak, napoprvé to nedám!

Tak takhle  se točím, tančím

Sorry, ale hrášek prostě nemůžu!

Občas mi vyčítají, že Rexovi likviduji uši, ale má se přece bránit, je to chlap! Místo toho, se hned vzdává.

A za odměnu a jejich starostlivost, občas udělám dobrý skutek