Pomoc, jsem v nouzi...

...trpím hlady, mrznu a nemám kde bydlet! Kdopak by takové žalostné výzvě odolal a nepřispěchal na pomoc?! Takových se našlo.

Zrovna jako před mnoha léty pan Vendelín. Bylo před Vánocemi a on zrovinka projížděl městem, které si určil na nákup vánočních dárků. Byl totiž nejvyšší čas, jako vždy nechával "dárkování" na poslední chvíli. Prochází nerozhodně kolem výloh, přemýšlí a skoro si neuvědomil, že už trajdá téměř tři hodiny, v břiše mu kručí hlady, i ledový vítr udělal své, profoukl jeho chatrný zimníček skrz na skrz.

V tom ho upoutala zdvižená ruka stojícího muže. V ruce držel cedulku, vůbec nemluvil, jen se celý klepal. "Pomoc, jsem v nouzi!" Stačil hbitě přečíst pan Vendelín. Pokračování výzvy si přečetl hned, jak k tomu chudákovi přispěchal. Však on dobře ví, jaký to je být zmrzlý a hladový. Oslovil proto muže, ten však neotevřel ani pusu a podal muži další cedulku. Prodám vám tři kožené bundy, vše dám levně za šest tisíc. Vendelínovi ihned svitl v hlavě plán. Dárky budou vyřešeny! Jedna bunda pro mě, ostatní pro syny! Už si představil, jak krásně zahřívá jeho ztuhlé tělo. A obchod byl hned na místě uskutečněn. Liboval si pak ještě cestou domů a hrdě pochválil sám sebe, jak v nouzi pomohl jednomu chudákovi.

Přešel asi týden, Vendelín si dojel do městečka ještě pro kapříka. Co by to bylo za svátky bez ryby! V nové kožené bundičce křepce poskakuje mezi káděmi, když v tom v dálce opět ční ruka a v ní cedulka. Nemlich stejné znění, jako před týdnem. To už Vendelínovi docvaklo, že má co do činění s prachsprostým zlodějíčkem, podvodníkem (v pozdějších letech označován jako šmejdem). Jako správnému mužskému hned zaburácelo jeho ego a rudý vzteky se rozběhl proti šmejdovi. Ten nemeškal, vzal nohy na ramena a skočil do fára, které měl připravené hned za rohem. Ale to jste neznali Vendelína! Hbitě skočil za ním, držíc ho pod krkem křičel a to vlastně právem o zlodějích, chmatácích...k tomu ještě dodal, spíš aby postrašil  "už jsem na tebe, ty zmetku, zavolal policajty!" A světe div se, policejní auto se jako na zavolanou opravdu objevilo hned zpoza rohu. Vendelín nevěřícně zamžikal, šmejd ale okamžitě spustil s prosíkem. Hbitě vytáhl peníze, šest tisíc hodil Vendelínovi a křikl. "A už zmizte, ty bundy si nechte jako dárek."

No řekněte, lepší konec se nemohl stát. A pak, že jsou všichni šmejdi tak zlí.