Pokroková dáma

Technické vymoženosti mají jistě něco do sebe. Ale myslím si, že jsem nebyla jediná, kdo měl podobnou příhodu.

Je tomu už hodně let, když k nám začala postupně proudit slavná doba mobilů. Jelikož synové i manžel propadli hned v začátcích prvnímu počítači, je nad slunce jasné, že mobil byl jen pokračováním jejich technických vymožeností - blbostí. Tak jsem totiž nazývala, jako jediná ženská v baráku, jejich koníčka. Po celý den „pištěl“ první počítač Spektrum a pak se doba rozvíjela do dokonalejších nej nej počítačů, což mě tvrdili svorně všichni tři. Ale mě to bylo celkem jedno, pro mě bylo jisté to, že jsem stále prala v obyčejné pračce, zato co šel pokrok stále kupředu! No a pak přišel TEN MOBIL! To už jsem nechápala vůbec. Ale nastal čas, kdy první syn odešel na školu, samozřejmě na počítače a přinesl mi starší mobil, prý abych mu mohla občas zavolat. Jelikož jsem jeho odchod z domova nenesla zrovna nejlíp, byla jsem za tento „dárek“ celkem ráda. Ale jak s tou zatracenou krabičkou zacházet, to jsem moc nevěděla. Po pár dnech to už jakžtakž šlo.

Jednou slavil mladší syn narozeniny a my jsme se rozhodli, že zajedeme někam na večeři. Bylo to celkem na rychlo. Manžel nás neustále pobízel, že už jde startovat auto a ať už proboha jdeme! Já jsem se samozřejmě ve spěchu oblékla, a abych šla přece s dobou, šupla jsem do kabelky i mobil. A už se jelo.V restauraci šlo vše jako na drátku. Večeře ve vybraném prostředí, aperitiv, všichni se chovali, jak se mi zdálo, zvlášť na úrovni. Navíc, když jsem si všimla, jak elegantně zvedají své mobily a telefonují, pomyslela jsem si, že se musím taky předvést. Já, obyčejná ženská z venkova, se přece vyrovnám všem těm zde přítomným dámám!  I sáhla jsem se vší elegantností do kabelky a vytáhla z ní OVLADAČ na televizi! A bylo po dámě! První vyprskl smíchy manžel a pak už ani nevím kdo, bylo mě to v tu chvíli celkem jedno!

Dnes je pro mě mobil samozřejmým a nezbytným průvodcem a počítač, ten samo sebou taky, na něm vám přece právě teď, píšu tenhle příběh!