Kotrčobraní, aneb, ten svetr si klidně svléknu.

"Vezmeme s sebou košík?", otázal se manžel, když jsme se chystali s Rexem do lesa. "Víš, že nic neroste, budeme jedině pro smích, když najdeme nějaký úlovek, klidně svléknu svůj svetr, vsaď se!" Samozřejmě jsem prohrála... a ráda!

Před pár dny, jsem vás navnadila fotoblogem s houbařským úlovkem. Horlivě jsme utíkali zase na druhý den do lesa, ale jako když utne. Houby prostě stávkovaly, byly asi příliš chladné dny. Proto jsem dnes odmítla jít s košem. Ale svetr vše jistil a úlovkům poskytl úkryt. 

To byl první úlovek

Krásný praváček

I takový smutný pohled vás v lese potká

Musím si myslet, že to tak muselo být

Raději něco živého, svěžího

Podzimní ocún zdobí kraje cest

To je ale rodinka

Zátiší

Takové plněné papriky s masem a houbami, to je prostě mňamka

Nebo třeba houbovec

Inu, jak píšu, nastává "kotrčobraní"

 Tak krásné dny a do lesa, jedině s košíkem!