- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Jitko, šťovík My jednou ukradli králíka strejdovi z králíkárny a s klukama jsme ho opékali na ohýnku, jen jsme nevěděli, že ho musíme vyvrhnout. Nedalo se to! A nebo kdo sní celou kopřivu, to byl borec! Mimochodem hezká příroda.
No téda fůj! Ale aspoň jste ho stáhli z kůže, né?
Taky jsme šťovíků "spásli" metráky. Většinou jsme si je narvali a nacpali pod bundu, pak někam zalezli (nejlépe na strom) a tam "požírali". Přitom to v syrovém stavu a ve velkém množství není nic moc zdravého pro vysoký obsah šťavelanů. Ale přežili jsme to ve zdraví.
Přesně tak jsme to dělali i my, pravda, že ze stromu to šlo někdy až moc rychle (třeba po třešních)
Náhrada za žvýkačku
Zrovna včera jsem si po letech zase zazvejkal... A teď si o tom este počet. Dekuju
To je náhodička! Marku, zdravím
My jsme zase jako děcka pojídaly svatojánský chléb (kytka s malými placatými plody, kterým jsme říkali "chlebíček"), chodili do sadu na třešně nebo na kukuřice. Já vím, je to polní pych, ale dnes se to prý dělá ve velkém - někdo přijede s auťákem a "sklidí" třeba půlku pole.
"Chlebíček" byl u nás vzácností, ale ostatní polní pych nikoliv
Jo, ty frčely. Já měla radši šťavel v lese. A prý oxaláty a ledvinové kameny a bla bla. Zatím žiju.
A žasla jsem, jak jsou zdravý...teda aspoň to píšou
To jsou hezké vzpomínky na to, co jsme všechno dělali, dnes už je to nebezpečné a často přímo zakázané. A přežili jsme.
Taky jsme okusovali kdejakou bylinu, pamatuju třeba na trnky, ty krásně svíraly v puse a rostly prakticky všude. Hezké fotky, Jitko
Jo jo, když jsem byl malej, taky jsem je jedl
Pavle, dnes jsem si to po létech zopakovala, není to špatný