Bleskový rozvod

Tu cestu do západních Čech nikdo z nás neplánoval, jak by taky mohl! Takové věci se prostě stanou, ať chceš, nebo ne. Osud zas zpečetil jednomu blízkému člověku život a nebylo na výběr.

Smuteční obřad, davy lidí a množství krásných, přesto tak moc smutných květin! V jiném prostředí, by je člověk vnímal daleko intenzivněji a radostněji. Teď a tady, mají však jediné poselství...doprovodit drahého člověka na poslední cestu. Konec.... vzpomínkové sezení na závěr a setkání se všemi pozůstalými, rodinou. Zvolily jsme proto se sestrou ještě na zakončení toho neveselého dne posezení u bratra, jehož se nešťastná událost týkala nejvíc. Zavzpomínat, potěšit navzájem naše dušičky, kde jinde to člověk dokáže, než ve své rodině. Pak už jsme všichni ulehli, já se sestrou v připraveném pokoji pro hosty a už jen spát, ráno bude jistě líp... nový den, nové a lepší zážitky!

A skutečně! Probudila nás příjemná vůně kávy! To brácha připravil snídani, vida právníka, i v kuchyni se umí ohánět! Kdopak by si před pár dny pomyslel, že tu budem takhle sedět a snídat!? "Tak holky, dobré poledne", rýpnul si zvesela. "Nasnídejte se, onemocněla mě kolegyně, sejdu dolů do kanceláře, něco za ni vyřeším a pak vás odvezu na vlak." Pochutnaly jsme si, jak by ne, když je to od bráchy! Však už byl opět tu a ševelil. "Tak děvčata, jste připraveny? Já zatím stihl rozvést jedno manželství, to je fofr, co? ". No to teda je, pomyslela jsem si. A už jsme scházeli všichni tři po schodech, před dům. "Jo, ještě si musím vyzvednout v kanceláři od klientek nějaké formuláře, pojďte se mnou, bude to hned!" A úslužně nám otevírá dveře, klientkám kyne, ať přejdou do jeho kanceláře a nám koketně říká. "Dámy, vy se usaďte zatím na jejich místo." Sotva jsme dosedly,  bleskl mě hlavou nápad a vyhrkla jsem. "No a my se pane doktore jdeme rozvíst!" Bratr ovšem pohotově doplnil. "Ano, to je to registrované manželství, to taky děláme, ale né moc často. Mohu se zeptat, jaký máte důvod k rozvodu?" Usmál se šibalsky. Ale já se nedala. "Nemůžu s ní spát, dnes to bylo naposled, ona hrozně chrápe!" "Nu, vyslechl jsem zde už za ta léta mnoho důvodů, ale tento je opravdu závažný, máte můj souhlas", vyřkl konečný ortel nad tímto bleskovým rozvodem. Hurónský smích klientek završil tento nečekaný rozhovor v advokátní kanceláři, smát jsme se začali i my  "aktéři". Já si v tu chvíli uvědomila, že i přes ten hrozný smutek, život jde a musí jít dál.
Tak brácho díky, drž se a zvládej to, zvládejme to všichni..  náš MÍRA by si to přál!