- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Moc milé-já strašně ráda zpívala ve sklepě pod stodolou, tam to znělo přímo božsky a pak v kostele, kde jsme s kamarádkou recitovaly a dvojhlasně předzpívávaly. Pak jsem zpívávala dětem v autě a pak už ne. Až teď s vnučkou to znovu zkouším. Když se mi opře o kolena:"Babí pívej"-jsem úplně mimo...
Pamatuji nedá se zapomenout na dvůr s udusanou hlínou, vonící králíky a houpačka.
Někdy bychom si mohli zazpívat, třeba po rumu
Jitko, mám to stejně, jako Martin. Zpívám si ráda, nejvíce v autě, ale musím být sama, jinak by se to dalo považovat za zbraň hromadného ničení.
Moc pěkný blog.
Také se u nás zpívalo, já už jsem dětem nezpívala. Zpívaly jsme také na výletech od podniku. V autobusu a večer vhospodě. .
Jasné, u nás se též zpívalo, když jsem byl ještě relativně malý. A protože můj zpěv je jeden z posledních prostředků, který zatím nebyl použit na vězně v Guantánamu, zpívám si pouze v sebeobraně.
Babička vždycky říkávala, když mi je smutno, tak si zpívám
Ahoj Jitko. Sedím nahoře u počítače, žena dole v obýváku u telky s vnučkama na gauči s přilepenýma pohledema do displejů mobilů. Ze všech nás sálá "pozor, nerušit!!" Tak to dnes je, vzájemnost samozřejmě trpí, ale co s tím. Byly časy, když jim žena k postýlkám chodila číst pohádky. Všechno má svůj čas, tahle etapa u nás už skončila. Ty máš, esli to dobře odhaduju, eště šanci, užij si jí.
Zdeňku, užívám, kéž by dlouho!
Zpívající babička - co víc si přát
Jitko, s českou písní na rtu, poznala jsi Helenu i Martu.