- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
V jedné skvělé restauraci dávají lízátka při odchodu domů. Moc hezká tradice. Ne že bychom tam chodili kvůli mlsání. Ale lízátko je fajn.
Ano, "Co záleží na postavě - hlavně, máš-li něco v hlavě" - to mi furt opakovala mábabička. I když, nám záleží, co Ty na to
U mě v obchodě bys lízátko dostala i se žvýkačkou Jituš.
Koupím jednu dlaždičku :))
Stříhání "podle kastrólu" mi ani nepřipomínej! Z toho jsem se vymanila až tak někdy na druhým stupni školy, pak mi bylo povoleno chodit k profesionálním střihačům. Ale stejně to vždycky kadeřnice vzala "na kluka", delší vlasy jsem začala nosit až v dospělosti.
Jo a lízátko jsem za nový sestřih nikdy nedostala!
Vida, na co všechno je dobrá dospělost
občas si něco šmiknu sama, občas zajdu k odborníkům, nejčastěji ale hodím na hlavu nějaký klobouček hučku nebo kšiltovku a nic není vidět
K holiči nechodím, stará se o mě moje ženuška, ale lízátko nedostávám.
Mě maminka vodila k holiči, ale musela mě tam dovléci málem v poutech.
Jejda, v dnešní době by s tím možná měla problémy
Taky nás maminka stříhala a sponku dávala ... A nějak se mi vybavilo, že bráška jeden čas míval střih na ježka a nosil švédskou košili ....
Vlasto, tak to jsme potom měly stejnýho bráchu, mám i foto
Jitko, jak vidím lízátko, celá se otřesu. Na jaře mi jedno zbylo ze soutěže pro malé čtenáře, tak jsem ho zkonzumovala a ten lepkavej sajrajt mi rozedřel dáseň .
To znám, píšu to i níže. Jak začnu cucat bonbon, je zle